© Carl Hanser Verlag, Berlin, 2020
Genocida spáchaná na jezídech Islámským státem v roce 2014 nebyla doposud pro německou literaturu téma. Pro Leylu, hlavní postavu působivého debutového románu Ronyi Othmann, je to katastrofa, která jí změní život.
Leyla bydlí v Německu, ale každé letní prázdniny tráví ve vesnici, z níž pochází její otec a která se nachází v Kurdistánu, v zemi, již nenachází v atlase. Najednou už tam nemůže a musí se strachovat o své příbuzné. Od té chvíle se stává hlavním problémem souvislost mezi vzpomínáním, vyprávěním a chápáním. Má to co do činění i s Leyliným otcem, který je plný příběhů o jezídech a vypráví jí epizody ze své vlastní minulosti.
Leyla mezitím začíná studovat a snaží se utřídit to, co už bylo vyprávěno, a to, co je potřeba vyprávět, to, co je rozporné a nepochopitelné. Na internetu sleduje politický vývoj, přesto však své věty často nedokáže domyslet do konce. „Ale úplné věty jsou potřeba, opakovala si Leyla, bez úplných vět o tom nejde nikomu vyprávět.“ Souběžnost neslučitelného podrobuje v románu tvrdé zkoušce Leylinu realitu každodenního života. Mimo to je román knihou o otázce, zda člověk odněkud pochází a zda musí někam odejít, až vyprávění skončí.
Carl Hanser Verlag