Bydlení v Německu
Zámecká komunita
Zámek Tonndorf byl vybudován ve 12. století na návrší severně od stejnojmenné vesnice v dnešním Durynsku. | Foto (detail): © Paul-Ruben Mundthal
Bydlet na zámku a žít v přírodě – tak by se dala shrnout filosofie obyvatel zámku Tonndorf v Durynském lese. Idylickou usedlost obývá komunita přibližně 60 lidí, kteří tu společně žijí, bydlí a pracují.
Od: Paul-Ruben Mundthal
-
Zámek Tonndorf stojí na malém návrší a je už z dálky dobře vidět. Jeho přibližně 60 obyvatel, mezi nimi mnoho rodin, vytvořilo v roce 2005 malou komunitu. Jejich společným cílem je údržba památkově chráněného zámku, vzájemné soužití na základě solidarity a ekologický způsob života. -
Dominantou zámku je 44 metrů vysoká hlavní věž, jejíž zdi mají úctyhodnou šířku 3,70 metru. Obyvatelná tato věž není, využívá se pouze jako vyhlídková platforma. Zámek, hlavní věž a nádvoří jsou obehnané vysokou zdí a příkopem. -
Po kamenném mostě lze ze zámeckého nádvoří vyjít do okolního areálu. Celý komunitní pozemek má rozlohu kolem 30 hektarů. Patří k němu ještě další budovy, pole, sady, pastviny a lesy. Část z nich patří k chráněnému přírodnímu území. -
Architekt Thomas Meier je spoluzakladatelem komunity. V uplynulých 13 letech se toho hodně naučil o chovu hospodářských zvířat a o sadaření. Dvě třetiny dne tráví v přírodě – mimo jiné u 150 včelstev vlastního včelařství. -
Komunita usiluje o co největší soběstačnost – proto se věnuje i chovu dobytka a používá vlastní systém odvádění odpadních vod. Produkty z vlastního hospodářství prodávají členové komunity mimo jiné obyvatelům okolních vesnic. Na zámeckém statku nalezlo práci celkem 20 členů komunity a několik zaměstnanců, ostatní členové komunity pracují mimo zámek. -
Elegantní vstupní hala dýchá zámeckou romantikou. V dolním patře se nacházejí společně užívané prostory jako kuchyň, kulečníková místnost a kavárna; v horním patře jsou soukromé obytné plochy. -
Společenské místnosti zámku Tonndorf jsou otevřené pro každého – i pro početné skupiny návštěvníků, kteří přijíždějí z celého světa. Při posezení v zámecké kavárně, která je pro veřejnost otevřená každou neděli, mohou návštěvníci nahlédnout do života komunity. Opětovné zpřístupnění částí zámku veřejnosti je jedním z cílů, kterých chce komunita dosáhnout. -
Při komentovaných prohlídkách s Thomasem Meierem si mohou návštěvníci a lidé ze sousedství prohlédnout zámecké budovy i venkovní areál – zde si prohlížejí prostory kavárny, která se v současné době restauruje. Na začátku prý panovala v okolních vesnicích skepse, jestli komunita dokáže tak velký sanační projekt zvládnout. O pokrocích se však už všichni mohou přesvědčit na vlastní oči. -
Ve společné kuchyni se setkávají nejen obyvatelé zámku, ale také seminární skupiny a dobrovolníci, kteří se účastní mezinárodních workcampů nebo některého z mnoha workshopů. Témata workshopů jsou různá – sahají od jógy až po nenásilnou komunikaci. Nádobí po sobě musí každý host umýt sám. -
Ne všichni obyvatelé žijí v zámeckém areálu. Tento obytný prostor se nachází v lese, idylicky se rozprostírá mezi duby a smutečními vrbami. Sem se mohou obyvatelé zámku uchýlit a užívat si přírodu. -
Thomas Meier a jeho žena se zařídili v budově, která je od zámku vzdálená asi 300 metrů. Za obytnou plochu o rozloze přibližně 80 metrů čtverečních, která zahrnuje i malý zahradní domek, platí měsíční nájem 650 eur. V něm je obsažena i poměrná část nájmu za společné prostory a vedlejší náklady. -
Pro komunitu je zcela samozřejmé, že také děti vyrůstají v úzkém spojení s přírodou. Lesní školka Grashüpfer („Kobylka luční“), nacházející se kousek za zámeckým areálem, zajišťuje půldenní opatrování 15 dětí – školka je otevřená i pro děti z okolí. -
Do budoucna si Thomas Meier přeje, aby komunita a obyvatelé vesnice ještě intenzivněji spolupracovali. Do několika společných projektů se už pustili. Jedním z nich jsou lavičky pro zájemce o spolujízdu – mají být umístěny u výjezdů z obce a obyvatelé si na nich budou moct počkat na svezení. A plánuje se také vysazení ovocných stromů mezi vesnicemi.
