Česká literatura
Progresivní a umělecká – současná česká literatura pro děti a mládež

Knihy určené dětem a mládeži si získávají stále více pozornosti. Jaká je tedy současnost české literatury pro děti a mládež? Přehledová stať Radka Malého.

Od: Radek Malý

Literatura pro děti a mládež představuje v současnosti silnou a sebevědomou složku českého knižního trhu, která je posledních deset let stále na vzestupu a má na trhu stále širší zastoupení. Nebylo tak tomu však vždy, proto – před samotným představením některých nosných tendencí – nejprve stručně nastiňme kontext, v němž se aktuálně literatura pro děti a mládež nachází.

Devadesátá léta: kde nic, tu nic

V období po roce 1989 tvořila nakladatelství dětské knihy jen malou, avšak strategicky významnou část. Zatímco pro 90. léta platí, že knižní produkce pro děti a mládež představovala podíl asi 4 %, v období po roce 2000 se tento podíl postupně zvýšil až na 8–10  %. Protože je dětský čtenář atraktivní z hlediska marketingu jako budoucí zákazník, rozhodla se mnohá zavedená nakladatelství beletrie pro dospělé věnovat i vydávání knih pro děti a mládež.

Rok 1989 představoval v českých podmínkách nejen ekonomický a politický milník, ale též bod, v němž literatura zásadně změnila svou společenskou funkci. Vedle vzniku některých nových nakladatelství dětské knihy jsou obnovována i dříve zavedená nakladatelství, která se orientovala na dětského čtenáře. Nakladatelství Albatros, dříve jediný státní nakladatelský podnik zaměřený na dětské čtenáře, se úspěšně adaptovalo na podmínky svobodného trhu a nadále, pod křídly koncernu Albatros Media, patří k největším producentům literatury pro děti a mládež. Základem produkce Albatrosu je nadále zlatý fond české literatury pro děti a mládež, avšak nakladatelství hledá a vydává i nové původní tituly.

Po masivním nárůstu celkového počtu nakladatelství na počátku 90. let dochází k nasycení knižního trhu. Enormní počet malých nakladatelství se postupně zredukoval. V případě nakladatelství dětské knihy hovoříme o jednotkách až několika málo desítkách nakladatelství, která zpravidla do svých edičních plánů zařazovala i literaturu zaměřenou na dospělé čtenáře, aby tak mohla udržet kladnou obchodní bilanci. Mnohá nakladatelství se z ekonomických důvodů odmlčují. V druhé polovině 90. let došlo k uklidnění a stabilizaci knižního trhu a zároveň s tím i k mírné redukci počtu nakladatelství dětské knihy, částečně i proměnou edičních plánů.

Současní představitelé nakladatelství dětské knihy se více či méně úspěšně přenesli přes bouřlivá devadesátá léta a nyní patří ke stabilním knižním podnikům. Koncem 90. let se prosadila některá menší nakladatelství, která vynikla především důrazem na výtvarnou stránku svých produktů. Většina zde vydaných knih vyšla s podporou grantu Ministerstva kultury ČR, který je zaměřen přímo na podporu vydávání knih pro děti, nebo – v případě překladových titulů – s podporou kulturních institutů cizích států.

Od alternativy k mainstreamu

Grantové podpory pro vydání dětských knih hojně využívá nakladatelství Meander, které roku 1995 založila překladatelka z angličtiny a autorka Ivana Pecháčková. Produkce tohoto nakladatelství není obsáhlá, zato jsou zde vydané tituly vždy pečlivě a nápaditě graficky upraveny a necílí jen na dětského čtenáře, nýbrž i na generaci dospělou. Nejvýznamnější edicí je Modrý slon, nakladatelství však vydává i komiksy v edici Pro Emu. Kmenovým autorem Meanderu se stal výtvarník a všestranný umělec Petr Nikl, jehož tvorba překračuje věkové hranice cílové skupiny. Ostatně i další produkce je směřována nejen na dětské publikum: edici Modrý slon samo nakladatelství definuje jako „uměleckou“ a ilustrace pro ni vyhotovují významní současní výtvarníci.

Jako alternativní nakladatelství ilustrovaných knih pro děti a mládež samo sebe definuje nakladatelství Baobab, které vzniklo v roce 2000. Baobab se zaměřuje na vydávání původních textů ve spolupráci s nastupující generací výtvarníků, která se profiluje z Ateliéru ilustrace při VŠUP. Tento ateliér vede ilustrátor Juraj Horváth, který se svou manželkou Terezou Horváthovou nakladatelství založil. Mezi kmenové autory Baobabu patří např. spisovatel Jiří Dvořák nebo ilustrátoři Tereza Říčanová či Petr Šmalec, avšak v tomto nakladatelství vyšly i reedice knih klasiků českého bilderbuchu Daisy Mrázkové a Aloise Mikulky. V současné době toto nakladatelství při vydávání knih spolupracuje s nakladatelstvím GplusG. Významným počinem vycházejícím z tohoto nakladatelství je mezinárodní festival malých nakladatelů spojený s veletrhem pod názvem Tabook, konaný od roku 2012 každoročně  na podzim v Táboře.

Z významných nakladatelství, která svou produkci doplňují o edici knih pro děti, je nutno jmenovat Práh (např. edice Největší Češi sjednocená grafickým projevem Renáty Fučíkové), Host, Argo, Mladá fronta, BB art či Paseka. V posledně jmenovaném nakladatelství vydával své knihy Pavel Šrut ve spolupráci s ilustrátorkou Galinou Miklínovou – z jejich tvůrčí dílny vzešla nejúspěšnější současná česká dětská kniha, obsáhlá trilogie s názvem Lichožrouti. Jedním z nejmladších českých nakladatelství zaměřených výhradně na tvorbu pro děti, konkrétně na leporela, je potom pražské nakladatelství Běžíliška. To kromě profilové řady leporel vydává i edici miniaturních knížek s názvem Mikroliška.

Za pozornost stojí produkce určená dětem z nakladatelství Labyrint, jehož edice Raketa uvedla na český trh bilderbuchy Petra Síse či knihy tvůrčího dua Milady Rezkové a Lukáše Urbánka. Od roku 2015 Labyrint čtyřikrát ročně vydává také časopis Raketa, který výrazným způsobem oživil českou literární scénu: jedná se o vkusný časopis bez reklam zaměřený na děti mladšího školního věku, který vzniká ve spolupráci s mladší generací talentovaných výtvarníků a autorů.
 
V období po roce 2000 dochází k prolnutí nakladatelských trendů v České republice a ve světě. Objevují se knihy pro „mladé dospělé“ (young adults) a lze pozorovat příklon k tzv. „all-age-books“, tedy knihám pro všechny věkové kategorie. Nápadný je i příklon k intermedialitě (knihy bývají doplněny CD s načteným textem, animovaným filmem nebo počítačovou hrou), k literatuře faktu a k výpravným publikacím se zaměřením na historii. Proto je literatura pro děti a mládež v období krize tištěné knihy jedním z mála progresivních odvětví knižního trhu.