Vendula Chalánková (*1981) je mnohostranná výtvarnice, která dlouhodobě oslovuje četné publikum originalitou, srozumitelností a vtipem svých uměleckých konceptů, v nichž se smyslem pro absurditu důsledně dotahuje obyčejnost do nevšedních artefaktů.
Zájem budí i svou sice málomluvnou, ale přesto silně bezprostřední veřejnou osobností. Především při živých vystoupeních (jako třeba Umění je proces v rámci TEDx Prague) a v rozhovorech nabízí odzbrojující explicitní objasnění svých na první poslech až naivně přímočarých nápadů, které ji vedou k výsledným trefným konceptům.
Tvorba této absolventky Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (ateliéru Environment Vladimíra Merty a Mariána Pally) a laureátky Ceny nadání J. M. a Z. Hlávkových je součástí sbírek prestižních institucí jako Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Muzeu umění v Olomouci nebo rakouské Museum für Angewandte Kunst ve Vídni. Její díla byla od roku 2001, kdy začala vystavovat, k vidění na desítkách společných i samostatných výstav, a to jak v ČR, tak v zahraničí (např. v Německu, Velké Británii či v Japonsku). Pod značkou Zvrhlý vkus vytváří také módu a hračky, ceněné jsou i dětské knížky s jejím šitým výtvarným doprovodem (za práci na pohádce O červené Karkulce získala v roce 2009 cenu Zlatá stuha).
Tragikomiksy
Komiksy představují jen jednu z mnoha forem výrazu, jichž užívá, věnuje se jim ale dlouhodobě od roku 2004 a vytváří je především minimalistickou technikou vystřihování barevných papírů. Vlastní zážitky i odposlechnuté dialogy v nich fixuje do komických, často s trapností pracujících miniatur, v nichž nejčastěji pracuje se třemi panely, a i přes větší rozměry a celostránkovou formu se tedy jedná o komiksové stripy. Poprvé se s nimi čtenáři mohli setkat v sešitu
Žít jako kaskadér (2005) nebo v antologii severočeského komiksu
Bublifuk (2007) – těžko přitom říct, jak se k Severočechům rodačka z moravského Přerova, žijící v Troubkách a studující v Brně vlastně dostala. Celkem šedesát jejích komiksů z let 2004–2009 pak shrnula publikace Cukr & počasí (2009), nového souboru se její stripy následně dočkaly v roce 2015 pod názvem
Proč nejsi jak chlapi v práci, vole? s podtitulem
Tragikomiksy Venduly Chalánkové, který byl dokonce nominován na výroční cenu Muriel (a to překvapivě v kategorii Nejlepší původní scénář). V roce 2016 pak ztvárnila výroky malých dětí (zaznamenané Radimem Kopáčem) v knize
Dnes dítě.
© Vendula Chalánková V roce 2011 přispěla několika etudami z prostor areálu bývalé Zbrojovky Brno na výstavu projektu Brno in komiks realizovaného v Utrechtu (poté vyšlo v roce 2015 v souboru Komiks v Brně). A zatím naposledy se formě komiksu věnovala v rámci knižního projektu Objekt Julek (2018) scenáristy Ondřeje Elbela o těžce nemocném disidentovi Juliu Vargovi, který navzdory svému handicapu zaměstnával svými aktivitami Státní bezpečnost. Tentokrát netypicky kresbou, nikoliv lepením vystřihaných barevných papírů, pojednala závěrečné jednání šumperského zastupitelstva o návrhu pojmenovat po Vargovi náměstí (či alespoň ulici).
-->
