Knihovna prvků
Nebeská zahrada středověké alchymie
Příroda se z přírody těší, příroda přírodu překonává, příroda přírodu ovládá.
Physika kai Mystika / Pseudo-Demokrit (1. stol. př. n. l.)
Zabývat se v dnešní době alchymií je obtížné, neboť se přitom nutně dostaneme do rozporu s dnešním vědeckým světonázorem, který předpokládá, že hmota a vesmír jsou mrtvé. Po většinu lidské historie byly však hmota a vesmír považovány za živé. Těžba surových rud a jejich přeměna na kovy, tedy proces zvaný metalurgie, byla považována za posvátné úkony. Pro nás jsou dnes naopak kovy a význam, který mají, čirou samozřejmostí. Například mobilní telefon, který je vyroben z mědi, teluru, lithia, kobaltu, manganu a wolframu, pravděpodobně nepovažujete za posvátné zařízení spojené s planetou a její historií. Stejně tak si nemyslíte, že internet se stovkami milionů kilometrů kovových kabelů, táhnoucích se přes oceány a kontinenty, je božský fenomén.
Středověký alchymista to viděl jinak. Přeměna surových rud v ušlechtilé kovy pomocí ohně byla chápána jako napodobení kosmologického vývoje - od prvotního chaosu k vyšším formám vědomí. Snahou o zdokonalení těchto kovů usiloval alchymista o zdokonalení sebe samého. Osvobození kovů od základního kamene bylo ztotožňováno s duchovním osvobozením samotného alchymisty. Svoboda, osvícení a dokonce nesmrtelnost byly považovány za reálné možnosti, neboť přeměna kovů znamenala spolupráci se Stvořitelem a osvobození hmoty od zákonů času. Úplná přeměna hmotného a duchovního světa byla nazvána Velkým dílem.
Vstupte do Knihovny prvků a prožijte tři stupně alchymistické transformace: nigredo, albedo a rubedo.
Chcete-li se o této knihovně dozvědět více, poslechněte si podcast nebo si přečtěte v Nekonečné knihovně esej Jakuba Hlaváčka, odborníka na alchymickou filozofii.