Udržitelnost
Svět bez plastů

Zákaz plastů, jednorázové nádobí z bioplastu a silnice z plastového odpadu: politici, firmy a občanské iniciativy ukazují, jak by mohl vypadat svět bez plastu.

Od: Johannes Zeller

Umělá hmota je jakožto levný obalový materiál dnes tak rozšířená, že už si život bez ní vůbec nedovedeme představit. Nedovedeme si však už ani představit svět bez hromad odpadu, který tak vzniká: každý Němec podle Spolkového statistického úřadu po sobě ročně zanechává 37,4 kil plastového odpadu. To pro životní prostředí představuje obzvlášť velkou zátěž. PET láhev se rozkládá více než 500 let, stejně dlouho také vypouští jedovaté látky do spodních vod. Odpad se kromě toho dostává také do moře a hromadí se tam, takže v Tichém oceánu je nyní hora odpadu velká asi 1,6 milionu čtverečních metrů – což je čtyřikrát větší než rozloha Německa. Plast má přitom obzvlášť dlouhou životnost a představuje tak velké nebezpečí pro mořská zvířata.

Čím dál více lidí, zemí, měst a firem proto plastu vyhlásili válku. Sedm následujících iniciativ ukazuje, jakými různými způsoby politici, firmy a společnost připravují cestu světu bez plastu.

Rwanda, země bez plastu

Rwanda, země bez plastu | Foto: © picture-alliance / Photoshot Rwanda je mezinárodním pionýrem v boji proti plastovému odpadu: už od roku 2008 je zakázán import, prodej a vlastnictví igelitových tašek, při porušení tohoto zákona hrozí vysoké pokuty a trest vězení. Kromě toho země na východě Afriky šíří osvětu ohledně ochrany životního prostředí, a to ve formě mediálních kampaní a v rámci učebních osnov ve školách. Poslední sobotu každého měsíce je den Umuganda: obyvatelstvo je vyzváno, aby šlo sbírat odpadky po celé zemi a sázelo stromy – jako na této fotografii, kde spolu s rwandským obyvatelstvem přiložili ruku k dílu i zahraniční diplomaté. Obchody jsou ten den zavřené, akcí se účastní i prezident Paul Kagame.

Vyhnout se odpadu už díky šesti centům navíc

Vyhnout se odpadu už díky šesti centům navíc | Foto: © Adobe Příklad z Velké Británie ukazuje, že plastový odpad lze výrazně snížit tím, že spotřebitelé si připlatí. Od roku 2015 velké supermarkety ve Velké Británii účtují pět pencí (šest centů v měně euro) za igelitovou tašku. Podle oficiálních odhadů se spotřeba igelitových tašek ve Velké Británii od té doby snížila o 80 %, čímž se ušetřilo v přepočtu kolem 65,6 milionu eur za odstranění odpadu. I v Německu se spotřeba igelitových tašek a sáčků od roku 2015 snížila o přibližně 64 %. Od roku 2016 platí dobrovolná dohoda mezi vládou a výrobci, která stanoví, že igelitové tašky nemají být k dispozici zdarma, ale pouze za poplatek.

Jednorázové zboží z bioumělé hmoty

Jednorázové zboží z bioumělé hmoty | Foto: © Adobe V době coffee to go, jídla s sebou a donáškového jídla vzniká jednorázovým nádobím a obaly jako brčky a plastovým příborem obrovské množství plastového odpadu. Čím dál více firem tedy přechází na ekologické alternativy, od roku 2021 Evropská unie zakazuje jednorázové plasty, pokud tedy budou k dispozici biologicky odbouratelné produkty, které je nahradí. Tyto alternativy se zpravidla vyrábějí z bio umělé hmoty zvané PLA (kyselina polymléčná). Jedná se o zelenou alternativu k materiálu PET (polyethylentereftalát). Materiál PLA sice není tolik žáruvzdorný, ale je biologicky odbouratelný a na rozdíl od jiných umělých hmot při rozkladu nevypouští škodliviny do pitné vody.

Globální spojenectví proti jednorázovému plastu

Globální spojenectví proti jednorázovému plastu | Foto: © Adobe Díky iniciativě New Plastics Economy Global Commitment britské Nadace Ellen MacArthur se spojily různé firmy, vlády a organizace. Zavázaly se k tomu, že se budou snažit co nejvíce zamezit jednorázovému plastu. Pestré spojenectví více než 250 subjektů – mezi nimi například Unilever, H&M, Coca-Cola a texaské město Austin, které podle Nadace Ellen MacArthur představují původce 20 % plastových obalů na celém světě – se shodlo na cílech, kterých chtějí do roku 2025 dosáhnout. Každých 18 měsíců se jejich pokroky budou prověřovat a dokumentovat ve veřejném prohlášení.

Jedlé sáčky z mořské řasy

Jedlé sáčky z mořské řasy | Foto: © Notpla Vědci a start-upy v současné době hledají další alternativy k jednorázovému plastu. Britský start-up Skipping Rocks Lab například vyvinul alternativu k PET lahvím: plní vodu do jedlých sáčků z mořské řasy. V současné době technologie funguje jen na malé množství tekutiny, ale start-up technologii vylepšuje a v budoucnu hodlá nabízet i větší sáčky. Vědci z univerzity v Halle-Wittenberge zase vyvinuli nádoby na smetanu do kávy z mléka a cukru, které se v šálku kávy rozpustí; a start-up Bio-Lutions vyrábí jednorázové obaly na jídlo s sebou z biologických odpadů. A to je jen několik příkladů.

Ulice a domy z plastového odpadu

Ulice a domy z plastového odpadu | Foto: © Adobe Jiné firmy a iniciativy po celém světě kreativně přemýšlejí nad tím, jak recyklovat plastový odpad. Indická firma K K Plastic Waste Management tak vyvinula technologii, která plast využívá při asfaltování silnic, silnice jsou díky tomu dokonce odolnější. Firma informovala, že dnes už je kolem Bangalore tímto druhem asfaltování pokryto 3500 kilometrů silnic, a to za použití deseti tisíc tun plastu. S touto technologií chce nyní experimentovat také město Rotterdam. Ale plastový odpad nekončí jen v silnicích: indická firma Rudra Environmental Solutions plastový odpad zpracovává na palivo, iniciativy v Guatemale zase ze starých PET lahví staví domy a školní budovy.

Čisté pobřeží pro moře bez plastu

Čisté pobřeží pro moře bez plastu | Foto: © Adobe Studie ukazují, že na celém světě se denně do moře dostává 13 000 až 35 000 tun nového plastového odpadu. Americká organizace Ocean Conservancy každoročně v září pořádá „International Coastal Cleanup Day“, kdy dobrovolníci ve více než 100 zemích uklízí pobřeží. Úklidu odpadků se neúčastní jen dobrovolníci, s podporou firem jako Ikea, Dell a HP americká nevládní organizace Lonely Whale zaměstnává lidi v blízkosti moře, aby se plastový odpad posbíral a nekončil v moři. Tím také vznikají pracovní místa.