Začátek roku 1972. Před vypravěčem leží doslova ještě celý život. Ví ale naprosto přesně, „jak se všechno vyvine“. Jediný problém spočívá v tom, že ještě není na světě. Abychom byli přesní – zatím ještě ani nebyl zplozen, jeho budoucí rodiče dosud nemají o existenci jeden druhého ani potuchy a oba řeší v daný okamžik zcela jiné problémy: jeho matka se právě chystá nechat si udělat dítě melancholickým Francouzem z jihu země, zatímco jeho otec je s nohami zalitými do betonu zrovna vhazován do Mohanu. Na zplození nezbývá mnoho času. 30. června 1972 (to ví nenarozený vypravěč zcela přesně), „mám poslední šanci, potom budu už příliš starý na to, abych se ještě mohl narodit.“ Jak se vypravěči podaří svést ty dva dohromady, je pošetilé, směšné i smutné zároveň.
Tilman Rammstedt (*1975) je spisovatel a hudebník. Od roku 2001 získal řadu cen a ocenění, mimo jiné Cenu Ingeborg Bachmann (2008). Je členem hudebního a literárního uskupení Fön. Kromě toho je stálým členem berlínské scény pro autorské čtení Visch & Ferse. V roce 2016 publikovalo nakladatelství Hanser Verlag na internetu úryvky z románu, na kterém pracoval.
