Shared Cities
Moje je také tvoje

Sdílení a výměna jsou trendem. Přesto sharingové iniciativy ve východní Evropě získávají popularitu pomaleji nežli na Západě. Historické důvody vysvětluje v rozhovoru badatel Brian Fabo. Interview pochází z druhého vydání časopisu „Magazyn Miasta: Cities Magazine“, který je součástí projektu „Shared Cities: Creative Momentum“. Tento projekt je platformou pro architekturu, umění, urbanismus a sdílenou ekonomiku ve střední a východní Evropě.

Jedrzej Burszta: Existuje společná historie „sdílení“ v postkomunistických zemích?

Brian Fabo: Nemyslím si, že existuje pouze jeden model „sdílení“. Lidé v Polsku mají jiné zkušenosti než lidé v Československu. Režim v Československu téměř odstranil předchozí ideologické jádro a byl stále cyničtější. S obyvateli uzavřel jistý druh dohody: Když budete i nadále předstírat věrnost, nepoužijeme proti vám násilí. Zároveň vznikla nová myšlenka: Kdo neokrádá stát, okrádá svoji rodinu. Pokud si člověk nevezme nic pro sebe, udělá to někdo jiný. Tento způsob myšlení po pádu komunismu ještě zesílil.

ZÁSADNÍ ZMĚNY

Jak byste dnes vysvětlil rozdílné postoje ke sdílení?
 
Přechodová fáze od komunismu ke kapitalismu představovala zásadní změnu nejen v politické ekonomii, ale i ve smyslu společenské a kulturní změny. Pokud zachováme veřejný prostor nebo veřejně přístupné zdroje, rozvine se důvěra mezi cizími lidmi. Je pro ně potom jednodušší vzájemně obchodovat. Naše modely kapitalismu nejsou tak rozvinuté.

Když se Slováci stěhují do rakouských nebo maďarských vesnic, které jsou vlastně předměstími Bratislavy, poznáte domy patřící Slovákům, protože je obepínají vysoké ploty. „To je můj pozemek, zůstaňte venku!“ To u „domorodých“ rakouských domácností nikdy neuvidíte. Stopy této mentality nalezneme také na veřejných místech, která obyvatelé měst využívají převážně jako parkoviště. Lidé tam staví cedule, na kterých se píše, že tato místa jsou rezervována pro ně. Něco takového jsem v západních městech nikdy neviděl.
 
Proč jsou sharingové iniciativy v našem regionu mnohem méně populární než na Západě?

Co se sdílení týče, stále ještě existuje rozdělení na Východ a Západ. Projekty sdílené ekonomiky, jako například sdílení jízdních kol, mají na Západě mnohem větší úspěch než v našem regionu. To není překvapivé, protože naše představa veřejného prostoru není tak rozvinutá. Proto jsou tyto koncepty mnohem méně populární, ačkoliv se situace naštěstí mění.

Některé iniciativy jsou zahaleny kontroverzními praktikami „sdílené ekonomiky“.

Považuji pojem „sdílená ekonomika“ za mnohoznačný. Lidé s určitými schopnostmi, například kvalifikovaní zahradníci, mohou svoje služby nabízet na internetových stránkách, kde si je lze najmout.

Tradičně jsou obyvatelé západní Evropy spotřebitelé a my jsme spíše dělníci. Tento systém zůstává zachován díky konceptu „práce na zavolání“, který ještě více znevýhodňuje ty, kteří práci nabízí. Jejich vyhlídky jsou ještě horší než na obvyklých pracovních trzích. Velká část sdílené ekonomiky - práce na zavolání, což není opravdové sdílení, je ideální pro rozdělenou společnost, jako je ta naše. Lidé se doslova schovávají za ploty a zdmi. To usnadňuje komercializaci těchto druhů služeb.

POUZE KRÁTKODOVÝ TREND?

Měli bychom se na budoucnost sdílení dívat s nadějí nebo se z něj stane pouze krátkodobý trend?

Existuje mnoho věcí, které v nás mohou vzbudit naději, včetně úžasných příkladů sharingových iniciativ ve městech. Jsou podporovány místními aktivisty a zaměřují se na větší propojení místních komunit. Lidé jsou sociální bytosti; jsme definováni společným charakterem našich vztahů. Ale ty nejsou dostatečně silné, aby se postavily proti tendencím směřujícím k individualizaci a komercializaci, které možná k současnému globálnímu kapitalismu patří. Najde se více lidí, kteří jsou schopni ovlivnit směřování společnosti, aby zpopularizovali myšlenky jako je sdílení jízdních kol? Může být sdílení cool? Myslím si, že to je ta nejdůležitější otázka, pokud jde o budoucnost sdílení ve východní Evropě.
____

Rozhovor vedl Jędrzej Burszta.

Kompletní vydání časopisu „Magazyn Miasta: Cities Magazine“ v angličtině si můžete stáhnout zde.