Kraftwerk
Průkopníci elektropopu

Kapela Kraftwerk je bezpochyby nejvýznamnějším německým přínosem pro globální historii popmusic. Někteří dokonce tvrdí, že Kraftwerk je významnější než Beatles.

Od: Thomas Winkler

Někdy se stane, že minulost je náhle dostižena přítomností. Tak jako v roce 2018, když skupina Kraftwerk získala poprvé ve své dlouhé historii cenu Grammy za elektronickou hudbu. Ne že by tito průkopníci elektronické popmusic nebyli nejdůležitější hudební cenou světa oceněni už dříve – v roce 2014 dostala düsseldorfská hudební skupina Kraftwerk cenu Grammy za své celoživotní dílo a o rok později bylo její legendární čtvrté album Autobahn přijato do Síně slávy Grammy.
 
Od historického roku 1968, kdy se Ralf Hütter a Florian Schneider seznámili a založili Kraftwerk, do doby, kdy tato kapela skutečně získala aktuální, pravou cenu Grammy, však uplynulo bezmála půl století. Při udělování cen Grammy v roce 2018 ocenila porota 3-D The Catalogue jako nejlepší album taneční/elektronické hudby. Tím se kapela Kraftwerk prosadila proti konkurentům, jako jsou Bonobo nebo Mura Masa, kteří v dobách, kdy düsseldorfská kapela Kraftwerk už psala dějiny, nebyli ještě ani na světě.

U zrodu nových hudebních proudů

Skupina Kraftwerk rozhodně psala historii – Ralf Hütter, narozený v roce 1946, jeho kolegové, kteří se během let různě střídali, i jejich nahrávky z legendárního Kling Klang Studia. Kraftwerk je bezpochyby tím nejdůležitějším, čím Německo přispělo do historie populární hudby. Nebo je možná dokonce i něčím víc. Paul Morley, průkopnický kritik popu, hudebník, producent a vyhlášený fanoušek Kraftwerku, považuje tuto skupinu dokonce za „důležitější, krásnější a vlivnější, než byli Beatles“.

To je samozřejmě přinejmenším diskutabilní výrok. Beatles totiž určitě byli komerčně nesrovnatelně úspěšnější kapelou. Ale tvrzení, že skupina Kraftwerk měla větší vliv na pokrok v historii hudby, je naprosto obhajitelné. Düsseldorfští Kraftwerk stáli koneckonců nejen u zrodu techna, ale jejich beaty ovlivnily i jiné žánry. Zcela svébytný styl skupiny Kraftwerk inspiroval a ovlivnil hudebníky a kapely jako Depeche Mode, David Bowie, New Order a Rammstein. A když se na začátku 80. let začal prudce rozvíjet rap, staly se songy Kraftwerku inspirací nejen pro newyorského průkopníka hip-hopu jménem Afrika Bambaataa, který v nich hledal vhodné beaty pro své tracky. Totéž se opakovalo o několik let později v Detroitu, když vynalézaví dýdžejové extrahovali z nahrávek Kraftwerku jeho strojové rytmy. Dnes ovládá mezinárodní hitparády techno, rap a mnoho jejich podžánrů. A původci hip-hopu a techna neúnavně vychvalují průkopnické počiny skupiny Kraftwerk. Dokonce i mainstreamová rocková kapela Coldplay se před několika lety projevila jako ctitel skupiny Kraftwerk, když pro ústřední motiv svého hitu Talk použila riff z hitu skupiny Kraftwerk Computerliebe.
 
Kraftwerk už dávno nejsou nositelem nových hudebních trendů, ale zato se stali určitou institucí. Nové nahrávky jsou už jen zřídkavé, ale dědictví je systematicky a kompetentně spravováno. Ralf Hütter s oddaností i notnou dávkou tajnůstkaření pracuje na budování vlastního mýtu. Neexistují téměř žádná interview, žádné detaily ze soukromého života, jen několik, ale zato pečlivě inscenovaných fotografií, žádná spolupráce – dokonce ani s Michaelem Jacksonem, který měl údajně na vrcholu své slávy v 80. letech o spolupráci zájem.

„Jsme roboti“

Spolupráce s králem popu by byla pravděpodobně zvedla tržby skupiny Kraftwerk do závratných výšek. Popovou novinkou však už v té době kapela nebyla, byla spíše komplexním uměleckým dílem („Gesamtkunstwerk“), který se pohyboval na rozhraní mezi lidským bytím a moderní technikou. Členové skupiny Kraftwerk se nikdy nepovažovali jen za hudebníky. Vizuály, inscenování a filosofie byly pro ně stejně důležité a reflektování konceptuálního umění bylo programem. Už samotný fakt, že nechali do své práce pronikat ideje a metody dadaismu, konstruktivismu a Bauhausu, by jim mělo zaručit místo v dějinách umění.

V současné době už kapela Kraftwerk nevystupuje jen v obvyklých koncertních halách, ale stále častěji na uměleckých festivalech, jako je například Ars Electronica v rakouském Linci (1993), nebo v muzeích, jako například v newyorském Muzeu moderního umění (2012) nebo v berlínské Nové národní galerii (2015). 

V uměleckých prostorech se nápad, na kterém bylo založeno komplexní umělecké dílo Kraftwerk, nejlépe uplatní – metamorfóza mezi člověkem a strojem, která byla na začátku příběhu kapely ještě utopií, se díky technickému vývoji stala pozvolna realitou. Jestliže na začátku pocházely strojové rytmy ještě od bicích, dnes se členové kapely nechávají stále častěji zastupovat loutkami a roboty – i na pódiu. Kraftwerk – nebo spíš jejich dílo, za kterým osoby už dávno zmizely – je aktuální jako nikdy dřív.