Elias Canetti
(25. 7. 1905, Ruse, Bulharsko – 14. 8.1994, Curych) spisovatel
Elias Canetti vyrůstal v Bulharsku, Manchesteru, Curychu, Frankfurtu a Vídni. Studoval chemii ve Vídni, zajímal se však více o literaturu než o přírodní vědy. V roce 1936 vyšel jeho román Die Blendung (Zaslepení, 1937), za nějž byl v roce 1981 oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Je rovněž autorem tří dramat, řady esejů, cestopisů jako např. Die Stimmen von Marrakesch (1968, Hlasy Marrákeše, 2005), nejrůznějších zápisků a několikadílné autobiografie, jejíž jednotlivé části nesou názvy Die gerettete Zunge (1977, Zachráněný jazyk, 1996), Die Fackel im Ohr (1980, Pochodeň v uchu, 1996) a Das Augenspiel (1985, Hra očí, 1998). Původně měly následovat další díly, jež Canetti před svou smrtí nestihl dokončit. V jeho pozůstalosti se nacházejí fragmenty pokračování, z nichž v roce 2003 posmrtně vyšla kniha Party im Blitz (Večírek za blitzu). Posmrtně byla publikována i řada jeho dalších děl.