Ödön von Horváth
(9. 12. 1901, Sušak, Rakousko-Uhersko; 1. 6. 1938, Paříž) spisovatel
Ödön von Horváth zahájil svou literární činnost v roce 1920 a v letech 1921/22 navštěvoval na mnichovské univerzitě semináře psychologie, literární vědy, divadelní vědy a vědy o umění. Jeho první dílo Das Buch der Tänze (Kniha tanců) bylo poprvé uvedeno v roce 1922 koncertně v Mnichově a v roce 1926 scénicky v Osnabrücku. Ve hře Sladek der schwarze Reichswehrmann (Sládek, voják černé armády) z roku 1929 varoval před narůstajícím nebezpečím fašismu. V roce 1931 Horváth získal spolu s Erkem Regerem Kleistovu cenu. V témže roce byla poprvé uvedena jeho dnes nejúspěšnější hra Geschichten aus dem Wiener Wald (Povídky z Vídeňského lesa). Po převzetí moci nacisty Horváth z Německa odešel a žil mj. ve Vídni a posléze v Paříži. Tam jej v roce 1938 během bouřky zabila větev, která spadla ze stromu. Horváth, který je považován na obnovitele lidové divadelní hry, před svou smrtí ještě zažil úspěch svého románu Jugend ohne Gott (Mládež bez Boha) vydaného v roce 1937.