Ilona Burka doporučuje
Elektrische Fische

Tento román Susan Kellerové představuje cestu mladé Emmy do světa dospělých a krásný vhled do jejího citového světa. Vedeni hlasem patnáctileté dívky se čtenáři spolu s ní, její matkou, starším bratrem a mladší sestrou stěhují z irského Dublinu do Německa, aby tam začali nový život. Všechno je náhle jiné, nic není jako dřív. Jazyk, kultura a zvyklosti jsou cizí, dokonce i moře je cizí. Nikdo z nich není šťastný, všechny je naplňuje tichá bolest, kterou každý zpracovává sám za sebe.

Emma si velmi dobře rozumí s Levinem, svým spolužákem a nejlepším kamarádem, a zdá se, jako by byli s to fungovat i beze slov. Krok za krokem, aniž by si to uvědomovali, přirůstají jeden druhému k srdci. A spolu s tímto tušením se proměňuje i okolí, získává barvu, atmosféra doma je příjemnější, víc a víc se projevují pozitivní věci a i lidé působí sympatičtěji. Jako jediné řešení svých problémů a jediné východisko ze stesku po domově vnímá Emma útěk a návrat do Irska. Ze začátku je to jenom myšlenka, potom vznikne skutečný plán. Avšak nyní ji něco brzdí, začíná chápat, že by i toto místo a tyto lidi nerada opouštěla.

Čtenáři prožívají Emmino hledání sebe sama a toho, kam patří, otázky týkající se vztahu k vlasti, schopnosti něco opustit a něco nového přijmout – to vše se odehrává harmonicky, jednoduše, bez patosu a verbálních orgií, bez přikrašlování skrze myšlenky, pocity a úvahy protagonistky v příslušné situaci. Občas při čtení trpíme spolu s hrdiny. Emma se na svůj věk záviděníhodným způsobem vyzná v lidech; pozoruje, chápe, nesoudí, nevyhledává hádky. Autorka úmyslně téměř nepoužívá dialogy, místo toho obratně vytváří postavy a atmosféru, jež umožňuje objevovat, vnímat a později chápat – občas také teprve o hodně později, protože tohle není kniha, která skončí, jakmile ji zaklapnete.

Carlsen Verlag