Zkušený archeolog Robert Koldewey sedí roku 1913 ve své pracovně, odkud sleduje archeologické práce v místech bývalého Babylonu. Je pod časovým tlakem, protože v předvečer první světové války soupeří Německo s ostatními evropskými velmocemi, které se rovněž věnují antickým vykopávkám, nejen o politickou a ekonomickou, ale i kulturní nadvládu v Evropě. Na základě medicínských příruček si však sám diagnostikuje zánět slepého střeva, které mu znemožňuje jakýkoli pohyb. V první části knihy, která je spíše statická, Koldewey ve své mysli rekonstruuje starověký Babylon a věnuje se úvahám o minulosti, přítomnosti a budoucnosti, o náboženství a vědě. Naproti tomu v druhé části navštíví Koldewey po letech Berlín, aby navštívil císaře a informoval ho o stavu tohoto nákladného archeologického projektu. Koldeweyovy myšlenky se zaměřují na srovnání Babylonu, dříve velmi živého, před tisíci lety zaniklého biblického města, a Berlína jeho doby, který na něj působí příliš hekticky.
Kenah Cusanit předkládá ve své románové prvotině mozaiku nejrůznějších druhů textu, která je jazykově i tematicky uměleckou reflexí o kultuře. Převážně esejistická podoba textu vyžaduje po čtenáři zvýšenou koncentraci, přináší však celou řadu zajímavých podnětů.
