Future Perfect
Naděje v lepší budoucnost

V srdci Káhiry občané spojili své síly, aby pomohli svému regionu. Prostřednictvím organizace Ruwwad podporují především děti, mládež a rodiny. – Studentská reportáž v rámci mediálního projektu Bashkatib, určeného pro mládež.
 

V srdci staré Káhiry, uprostřed historického centra, se nachází hrobka z roku 641, která je známá pod názvem Qibab al-Banat („Dívčí kupole“). Je jednou z nejdůležitějších pamětihodností v Ezbet Khairallah, sociálně znevýhodněné, chudé oblasti, která je v mnoha ohledech vydána napospas úřední zvůli. Souvisí to mimo jiné s tím, že lidé zde stavěli své domy bez ohledu na předpisy a urbanistické plánování. Tato oblast je obklopená historií, opomíjená současností a čelí nejisté budoucnosti. V Ezbet Khairallah však žijí také mladí lidé, kteří jsou plní naděje a odhodlaní změnit současnost a otevřít obzory pro novou budoucnost. V roce 2010 se někteří z nich spojili, vedení společným cílem – pomoci oblasti, ve které žijí. Založili obecně prospěšnou společnost s názvem Ruwwad for Development („Průkopníci rozvoje“).

JINAK SE NĚCO TAKOVÉHO NENAUČÍ

„Chceme vytvořit prostor pro společné učení mládeže, rodičů a dětí z Ezbet Khairallah a z okolních znevýhodněných oblastí.“ Těmito slovy zahajuje rozhovor Ihab Jamal, ředitel organizace Ruwwad for Development, a dodává: „Chceme lidi podporovat při hledání vhodných pracovních příležitostí a podněcovat je k přemýšlení o tom, jak by mohli vyřešit své problémy.“

Asmaa Tarek patří k zakladatelkám organizace Ruwwad a je odpovědná za program dětského rozvoje, v jehož rámci nacházejí děti prostředí k učení a dostává se jim poučení o jejich právech. „Naše práce s nimi má tři stěžejní úkoly – za prvé akademickou a školní podporu, za druhé rozvoj čtení a psaní, aby se kompenzovala špatná úroveň výuky, a za třetí hodnoty a pozitivní způsoby chování. Ve společnosti, jejíž charakter je utvářen sociálními problémy a násilím, se lidé jinak něco takového nenaučí,“ referuje Asmaa Tarek. Vypráví o tom, že Ruwwad pracuje s dětmi ve věku od čtyř do šestnácti let, a to pět dnů v týdnu. Jeden den zahrnuje čtyři hodiny – dvě hodiny připadají na doučování a dvě hodiny na volnočasové aktivity.

Dvanáctiletá Shirin Karim, která je pravidelnou účastnicí programu, říká, že to, co se naučí v organizaci Ruwwad, může využít i ve škole: „Když se tady něco naučíme, můžeme pak ve škole samozřejmě líp odpovědět, když se nás učitel na něco zeptá. Naučila jsem se tady spoustu věcí, o kterých jsem pak mohla vyprávět svým kamarádům – například že se odpadky nemají vyhazovat na ulici. I kdyby tohle zařízení zavřeli, tak budu dál svým kamarádům předávat to, co mě tady naučili.“

„Naučili mě tu číst,“ říká devítiletý Fathi Ayman. Fathi se účastní mnoha aktivit pořádaných organizací Ruwwad, například výtvarných prací, hraní puzzle nebo práce s počítačem, ale nejraději má kreslení. A dodává: „Nechávám si v sobě vždycky i místo pro tvoření. Učíme se taky hrát s loutkami.“ Fathimu se prý tato organizace líbí víc než škola, protože tady s ním i s jeho nápady zacházejí s respektem a nepoužívají násilí.
 

KAŽDÝ SPOLUPRACUJE S KAŽDÝM

„Druhým hlavním programem je organizace mládeže,“ říká ředitel Ihab Jamal. „To je náš stěžejní program, se kterým Ruwwad začínal. Tento program má posílit participaci mladých lidí na životě společnosti. Poskytujeme jim roční stipendia, která lze prodloužit o další rok. Na oplátku za stipendium absolvuje mladý člověk čtyři hodiny v týdnu dobrovolnickou službu pro komunitu oblasti Ezbet a účastní se programu ‚Dardashat‘. V rámci tohoto programu se dobrovolníci vždy jeden den v semestru na čtyři hodiny scházejí a mluví o tom, co zažili a jaké mají nápady na řešení problémů v oblasti Ezbet Khairallah. Pořádají pak charitativní bazary s oblečením pro chudé nebo organizují kampaně na téma veřejná hygiena, které mají přispět ke zlepšení prostředí, v němž žijí.“

Ahlam Salah (21 let) byla více než 18 měsíců stipendistkou organizace Ruwwad a podílela se na mnoha aktivitách. Pak jí byla svěřena odpovědnost za knihovnu a za aktivity, které se v ní konají. Ahlam Salah říká: „Než jsem poznala Ruwwad, byla jsem velký introvert. Tato organizace ze mě udělala kooperativní a aktivní osobu.“

Ahmad Awad Allah, dobrovolník pracující pro Ruwwad, vypráví: „Organizujeme divadelní představení pro děti. Klademe přitom důraz na důležité hodnoty, ale například také na informace o různých povoláních a o jejich úkolech ve společnosti.“ O svých zkušenostech v organizaci říká: „Nejcennější je pro mě to, že fungujeme jako tým, ve kterém každý spolupracuje s každým. Kromě toho je tu ještě práce s dětmi. Když jsem sem přišel, nevěděl jsem, jak s nimi jednat, ale teď už s nimi velice dobře spolupracuji.“

POSKYTNOUT NĚCO UŽITEČNÉHO

Egypt bojuje s vysokou mírou negramotnosti, která u obyvatel starších 15 let činí téměř 30 %. Přibližně 20,5 % mužů a 38,1 % žen neumí pořádně číst ani psát. Dobrovolník Basim Abd al-Basit, který má na starost alfabetizační program organizace Ruwwad, vysvětluje situaci: „Nápad vytvořit tento program vznikl v průběhu naší práce s dětmi. Všimli jsme si, že v celém řetězci chyběl jeden článek, a to domov [rodiče]. Cílem programu je dát lidem to, co [v každodenním životě] potřebují, aby mohli rychle dělat pokroky. Začínáme tedy s čtením a psaním slov, která ženy potřebují každý den, například při vaření, a to je motivuje.“

Některé účastnice alfabetizačního programu vyprávějí o svých zkušenostech: „Chovají se tu k nám velice dobře a poskytují nám něco užitečného. Náš učitel Basim nám jednoduchým způsobem zprostředkovává informace a každý den se tak naučíme něco nového.“ A jiná žena dodává: „Jsem šťastná, že se tu můžu něco přiučit. Pomohlo mi to i v tom, že můžu doma učit své děti. Předtím to pro mě bylo těžké, protože jsem neuměla číst ani psát.“

V únoru 2016 završila organizace Ruwwad už třetí rok své činnosti a ředitel Ihab Jamal bilancuje: „V současnosti s námi pracuje 139 mladých mužů a žen z oblasti Ezbet Khairallah a okolních oblastí, jako je Dar as-Salam a Masr al-Qadima. Kromě toho k nám každý měsíc dochází více než 500 dětí.“ Mladí dobrovolníci také odstartovali novou alfabetizační kampaň s názvem Nataallam („Učíme se“), které se účastní 85 osob, převážně ženy. Ruwwad se podle Ihaba Jamala vyznačuje tím, že do práce v organizaci výrazně zapojuje místní lidi, a to nezávisle na úrovni jejich vzdělání nebo na jejich náboženské příslušnosti. Jamal dodává: „Nejdůležitějším charakteristickým prvkem naší práce je to, že spolupracujeme se všemi dětmi, mladými lidmi a rodiči, aniž by při tom hrála nějakou roli jejich náboženská příslušnost.“