Pravda a lži
Ignorovat nepříjemnou pravdu
Platí, že pokud nedůvěřujete státním autoritám, nebudete pravděpodobně věřit ani jejich oficiálním vysvětlením. Víra v konspirační teorie rovněž silně koreluje s nedůvěrou v přátele, rodinu, sousedy či policii. Otevřenost konspiracím posiluje i pocit vlastního existenciálního ohrožení či ztráty kontroly nad vlastním životem, který si lidé kompenzují představou vnější síly či mocného nepřítele.
Od: Tomáš Urban
Konspirace slouží i k zjednodušeným vysvětlením komplikovaných jevů, vztahů a situací a k zesílení již existujících podezření. Příkladnou ukázkou je porovnání názorů na viníky útoku na newyorská dvojčata v různých zemích podle toho, jaký mají dlouhodobý vztah k jiným státům.
Podle průzkumu World Public Opinion z roku 2008 podezřívají Jordánci a Egypťané z útoku nejvíce Izrael, Mexičani a Turci zase americkou vládu skoro stejně tak jako Al Kájdu.
Vhodná konspirační teorie nabízí vyvinění ze situací, kdy by si lidé jinak museli přiznat nepříjemnou pravdu. Většina respondentů z arabských zemí proto nevěří, že unesená letadla z 11. září byla řízena Araby a přes polovinu Rusů má podle průzkumu agentury Vciom za to, že přistání Američanů na měsíci bylo zinscenované.
Nejrozšířenější konspirační teorií v dnešním Rusku je teorie o koordinovaném útoku historiků proti ruským dějinám, jejíž frekvence v tamních médiích vrcholila rozžhavenými debatami ke stému výročí říjnové revoluce, dokumenty o vyvraždění carské rodiny a uvedením filmu o vášnivém vztahu posledního ruského cara a krásné baleríny Matildy Kšesinské.
Na druhé straně je třeba přiznat, že leckterá skepse a podezření ve vztahu k oficiálním tvrzením vlád se v řadě případů ukázala jako odůvodněná. Příkladem je záminka k útoku na Irák Saddáma Husajna a marné hledání zbraní hromadného ničení, které měl diktátor skrývat.
Za paranoidní byli označováni i ti, kdo (do doby, než se potvrdily informace o systému americké NSA) věřili v masivní špehování lidí a plošné odposlechy amerických tajných služeb.
Do centra moci
„Globální řízení světa funguje minimálně od dob starého Egypta a současné síly jsou dědici a potomci až do dnešní doby,“ vysvětluje svoji teorii Jan Korál, aktivista a provozovatel stránek nwoo.org, jednoho z nejaktivnějších konspiračních webů v Česku.
„Dnes je to třeba Bilderberg, dřív to byli zednáři, ale ti už zdaleka nemají takový vliv. Nejlepší je podívat se na seznam členů Bilderbergu, tam je vidět, že tam jsou šéfové všech velikých světových korporací, politici, intelektuálové, bankéři, lidé z médií a příslušníci starých šlechtických rodů. Ale ve výsledku se to dá těžko identifikovat,“ dodává.
Součástí konspirace je dle Korála dokonce i papež, který projevuje vstřícný pohled vůči uprchlíkům a migraci: „To od začátku ukazuje na spiknutí. Ruská skupina tohle nazývá biblický projekt globálního zotročení. Všechna tři základní náboženství a všechny ty církve jsou součásti jednoho spiknutí, právě té skupiny, která kdysi vyšla z Egypta a která je sama navázaná na Atlantidu. To náboženství vytvořili za účelem ovládání lidstva,“ doplňuje Korál staronovou antisemitskou teorii.
Hledání tajemných vládců zeměkoule u něj v poslední době ustupuje ve prospěch praktičtějších činností: „Sektor nezávislých medií se rozvinul tak, že už je to dostatečné. Když to srovnám se situací před sedmi lety, tehdy bylo potřeba sem informace donést. Teď ale vzniklo spousta médií, kteří svou práci dělají dobře,“ vysvětluje Korál.
„V posledním roce jsem utlumil práci na webu a mnohem víc se věnuji činnosti v organizacích jako je Asociace nezávislých medií a Výbor národní kultury. Snažím se vytvářet struktury, kde je víc lidí,“ popisuje své současné aktivity.
I „Aeronet“ někdy napíše pravdu
Zmíněnou Asociaci nezávislých médií (ANM) založil Korál v roce 2015 spolu s vydavatelem konspiračního serveru AC24 Ondřejem Geršlem, bývalým policejním prezidentem Stanislavem Novotným a mediálním expertem Parlamentních listů (nyní i radním ČTK) Petrem Žantovským.
Asociace vznikla „jako obrana proti omezování svobody na internetu a vůbec obecně jako obrana proti omezování svobody projevu ze strany Evropské unie a části našich politiků,“ shrnul hlavní důvod existence ANM v rozhovoru pro Haló noviny Stanislav Novotný.
Stěžejní aktivitou Asociace je udělování Krameriových cen za „nezávislou žurnalistiku“, v jejichž porotě zasedl i ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl či rozhlasový radní Tomáš Kňourek.
Vedle novinářské ceny se Asociace věnuje drobným kampaním, zasílání stížností mediálním radám či lobbingu. V červnu 2018 například zaslala otevřený dopis britské premiérce Mayové (psaný v češtině), ve kterém hájila britského radikálně pravicového aktivistu uvězněného za porušení podmínky dané mu již dříve soudem.
„Občas tam vymyslíme menší akci. Když na začátku roku začala Bakalova média cenzurovat emailové zprávy, kde byly odkazy na servery z webu konspiratori.sk, lobovali jsme kvůli tomu u parlamentního výboru,“ naráží Jan Korál na skutečnost, že freemailové služby vydavatelství Economia (Centrum.cz, Atlas.cz, Volny.cz) filtrují do spamu maily s odkazy na weby ohodnocené serverem konspiratori.sk jako nedůvěryhodné.
Dříve dokonce všechny maily s těmito odkazy nekončily ani ve spamu či koši a adresátům nebyly doručeny vůbec. Server Aeronet, který zprávu jako první zveřejnil, si mohl výjimečně připsat bod za pravdivou zprávu.
Spřízněni konspirací
Tento „vlastňák“ ukazuje na širší problém zápolení „mainstreamových“ a „alternativních“ médií, kdy se velká část obhájců „establishmentu“ dopouští zrady na vlastních principech. Neměl by ale zastřít schopnost vidět celek. Deklarované cíle Asociace z úvodního prohlášení zakladatelů, podle kterého chtějí „nezávislá média poskytovat co možná úplnou a nezkreslenou zprávu o světě, v němž žijeme“, naráží na bizarní realitu jimi provozovaných webů.
Web nwoo.org s denní návštěvnosti 12 tisíc (podle služby Similarweb, při přepočtu kolem šesti tisíc reálných uživatelů) publikuje průměrně tři texty za den. Zhruba 30 procent z nich tvoří články překládané z ukrajinského separatistického webu RusVesna a regionální zprávy z Luhanska a Donbasu. Dalších zhruba 20 procent tvoří komentáře vychvalující Rusko a většinou současně hanící Západ či USA.
Zbytek jsou pak texty proti tzv. sluníčkářům, EU, Německu, Ukrajině, islámu, médiím a různým „zrádcům“. Tři nejčtenější články za poslední dva roky jsou „Svět podle Putina“, „Elity užívají krev malých dětí, aby si prodloužily život…“ a „Neověřený plán na zničení Německa“.
Silné zastoupení ruských témat a zdrojů a jejich pozitivní hodnocení vynikne při srovnání s tím, co server publikoval před pěti lety. Zhruba 20 procent textů tehdy zaujímala kritika USA, přebíraná ovšem z amerických zdrojů. Rusku byla věnována pětina článků, pozitivně pak bylo hodnoceno v 15 procentech článků.
„U lidí, kteří pátrají a publikují, přibyly do informačního prostoru zdroje z Ruska. Ukazuje se, že to, na co přišli odborníci z Ruska, kteří se tím zabývají, je úplně to samé, na co přišli ti na Západě. Nezávisle na sobě. Takže další potvrzení toho, co od začátku tvrdíme,“ vysvětluje příklon k ruským zdrojům Jan Korál.
Předávat jen „kvalitní informace“
Web AC24.cz druhého zakladatele Asociace Geršla publikuje kolem deseti textů denně a navštěvuje ho průměrně 20 tisíc uživatelů (podle služby NetMonitor). Asi 60 procent obsahu tvoří články přebírané z české verze prokremelského média Sputnik (dříve Hlas Ruska), které se věnují úspěchům ruské armády, představování jejích zbraní a naopak toho, jak se ty americké rozbíjejí, ukazování slabosti Západu, bezmocnosti NATO a jeho obkličování Ruska. Za zmínku stojí, že Sputnik není jako jiné zdroje u textu uváděn, ale figuruje jen v odkazech v textu článku.
Zbytek vyplňují překlady textů zaměřené proti migraci či homosexuálům a klasická konspirační témata jako jsou pyramidy na měsíci, Rothschildové a jejich vliv, ovlivňování počasí a různé bizarnosti, jako je varování vědců před nebezpečím zubní pasty nebo zpráva o kostrovém džusu z egyptského sarkofágu. Vlastní texty server nepublikuje.
„Mně šlo vždy o to, abychom lidem předali kvalitní informaci,“ vysvětluje Ondřej Geršl. „Účelem projektu bylo doplnit informace, které lidé dostávají z hlavních médií a mohli si názor udělat sami. Aby dostali informace, které jim dáme, aby život převzali do vlastních rukou a začali řešit věci, které jsou mnohem důležitější než to, aby se zabývali tím, co se stalo Trumpovi nebo Putinovi.“
Po upozornění, že články z jeho serveru o ničem takovém nevypovídají a dělají spíš pravý opak, odkazuje na to, že si to musí vnitřně ujasnit a že to teď právě s někým řeší.
Přebírání textů ze Sputniku a dalších ruských médií vysvětluje tématickou spřízněností. „My jsme nejdřív hodně přebírali americké zdroje, ale pak vznikla platforma Russia Today a měla hodně podobný koncept jako my. Říkal jsem si, jak je možné, že ruská stanice, která určitě podléhá nějakému politickému tlaku, chrlí věci, kterými jsme se zabývali sami,“ podivuje se Geršl.
Nutno dodat, že zvyšující se zájem o konspirační teorie vychází i z druhé strany. Jak zjistil letošní průzkum společnosti Medialogy a deníku Vedomosti, zvýšil se jejich výskyt v ruských médiích za posledních sedm let až devětkrát.
„Dělají to samé, co mainstream“
Setkání konspiračních teoretiků a clickbaitových podnikatelů s ruskými médii byla láska na první pohled. „Postupně jsem si vyhledával nové zdroje. Dostal se do kontaktu s lidmi, kteří mluví rusky, doučil se jazyk a začali jsme sami vyhledávat ruské zdroje,“ popisuje svůj vývoj Korál, který je dnes s dalšími konspiračními teoretiky zván na Všeslovanské sněmy do Moskvy a Petrohradu či na Jaltské ekonomické fórum na anektovaný Krym.
Ruský akcent chytila v posledních letech většina konspiračních webů, ale jejich zastoupení není nikde tak zjevné jako u AC24.cz a nwoo.org.
Nejsilnějším spojujícím prvkem většiny amatérských webů, které do „zpravodajství“ míchají konspirace, je vymezování se vůči nepřátelům: multikulturalismu, muslimům, migrantům, EU, Západu a Spojeným státům, neziskovým organizacím, mainstreamovým médiím a běžným novinářům. Současný svět líčí jako apokalypsu a totalitu nebo aspoň jako novou normalizaci. Vše je skandál, lež a podvod. Merkelová je Hitler, Západ je v troskách, nastává doba temna. A oni přináší PRAVDU, kterou jim v médiích neřeknou.
„Rusko ale podle nich dělá všechno špatně. Tam se nedozvíme, že Rusko zachránilo Krym a Donbas, aby se z toho nestala válečná zóna. Že Rusko války ukončuje,“ říká.
„Jsou za tím hodně emoce, je tu informační válka a oba tábory v ní jedou a ztrácejí nadhled. Je to soubor ideologií – jedni vytváří seznamy, tamti říkají, že ti druzí lžou,“ vysvětluje vydavatel časopisu Šifra Milan Vidlák. On sám se prý snaží boj mezi alternativou a běžnými médii usmiřovat a dodržovat při psaní textů žurnalistická pravidla.
„Jsou to nadšenci, kteří to dělají na koleni. Vychází to z jejich možností, přijdou z práce a nafrkají to tam a často to vůbec neumí. V alternativních médiích se tomu věnuje pár lidí, kteří to dělají z přesvědčení jako koníčka, a kvalita textů, teď nehodnotím pravdivost či podstatu, pak bohužel není taková jako u klasických novinářů,“ popisuje svoji zkušenost Vidlák, který pravidelně čte běžné noviny i zprávy z alternativních webů.
Problém podle něj je, že „alternativci“ rezignovali na sledování mainstreamu. „Dělají to samé, co kritizovali na mainstreamu, jsou jen v jiné bublině,“ říká kriticky na adresu jednoho tábora Vidlák. Na druhé straně mu vadí, že už jen zájem o alternativní pohled vede k nálepkování.
„Když se začnu zabývat seriózně 11. zářím, začne se mi podsouvat, že si myslím, že to udělali Američani. Já ale nevím, kdo to udělal. Nepíšu o tom, co a jak se stalo, ale o tom, co a jak se zcela určitě nestalo. To, co se mi podařilo na základě dvou let studia zjistit, bylo, že závěry vyšetřovacích komisí byly asi na podobné úrovni, jako by to udělala parlamentní vyšetřovací komise v Česku. Bylo to zpolitizované a zfušované a je jasné, že oficiální vyšetřovací verze nemůže obstát,“ říká Vidlák.
Manipulují podle něj obě strany – první tím, o čem neinformuje, když se to politicky či ideologicky nehodí, druhá překrucováním faktů a špatnou prací se zdroji.
Zprávy – nové, tekuté a lidové
Rozšíření konspiračních teorií úzce souvisí s proměnou mediálního ekosystému. Pokud sečteme denní internetovou produkci hlavních internetových titulů (idnes.cz, ihned.cz, novinky.cz, lidovky.cz, Aktuálně.cz plus iRozhlas.cz a ct24.cz) dostaneme se k 450 až 500 článkům denně.Produkce hlavních konspiračních webů a clickbaitových zpravodajských serverů, u kterých se překrývají publika i obsah (ParlamentniListy.cz, Eurozpravy.cz, Prvnizpravy.cz, Sputnik, AC24.cz a Czechfreepress.cz), se pohybuje mezi 250 až 300 články, tedy na víc než polovině „seriózního“ zpravodajství. Jde jen o vzorek, ale poskytuje rámcovou představu toho, co se na informačním poli děje.
Velkou část obsahu přejímají clickbaitové servery z mainstreamových zdrojů, ale přerámují je dryáčnickými titulky, které pozměněný obsah pohání na sociálních sítích. K šíření a konečnému příjmu zprávy dochází v desítkách kanálů, jako jsou zpravodajské agregátory, mobilní aplikace a notifikace, maily, vyhledávače či zdi sociálních profilů, kam jsou doručovány na základě algoritmů, jejichž hlavním cílem je udržet nás co nejdéle na dané platformě a vypěstovat zvyk, který nás donutí se vracet.
K doplnění obrazu je třeba připojit tzv. dlouhý ocas (longtail) v podobě tisíců názorových stránek, blogů a mikroblogovacích platforem, který roste úměrně se zapojováním čím dál většího množství lidí do virtuálních sítí.
Informace se v tomto prostředí chovají jako měňavky. Reagují především na emoce a přizpůsobují se individuálním očekáváním a sociálnímu kontextu. Hlavní poháněč je novost a signál potenciálního ohrožení, který nesou. Sociální sítě do procesu přidávají sociálně psychologické faktory skupinového potvrzení a sebepotvrzení a vymezení se vůči jiným (nepřátelským) skupinám, které nás shlukují dohromady.
Virtualizace sítě navíc umožňuje částečné odpojení od času a prostoru, čímž zvyšuje počet vzájemných propojení a proměňuje dynamiku interakcí. Nejlépe se tak šíří výroky politiků (většinou vytržených z kontextu), které vytvoří dvě symbolické skupiny, jednu z nich urazí, druhou potěší a poštvou je proti sobě.
Lež je šestkrát rychlejší
Nový mediální ekosystém a technologické platformy, které definují jeho DNA a pobídky pro tvůrce obsahu, se zásadním způsobem podílí na vytváření prostředí příznivého pro šíření lživých zpráv a konspirací.Bývalý vývojář Googlu Guillaume Chaslot opakovaně prokazuje, že algoritmus YouTube, který dnes funguje jako druhý nejpoužívanější vyhledávač na světě, nabízí v seznamu doporučených videí rozdělující, skandální a konspirační obsah.
Během amerických prezidentských voleb tak YouTube šestkrát víc doporučoval Trumpa ve videích, která dokazovala, že jeho protikandidátka má syfilis, sexuální vztah s Yoko Ono nebo je zapletená do satanistického kruhu, který zneužívá děti. Výsledky průzkumů Chaslot nabízí také k volbám v Británii, Francii, Německu nebo v Itálii (na webu Algotransparency.org).
Výmluvný je také rozsáhlý průzkum, jehož výsledky publikoval časopis Science, který dokazuje, že lživé zprávy se na Twitteru šíří šestinásobnou rychlostí oproti těm pravdivým a sdílení nepravd preferuje drtivá většina uživatelů. Přestože výzkumníci nastavili různé podmínky a skupiny uživatelů, sdíleli lidé lež s pravděpodobností o 70 procent vyšší než u korektní (a nudné) zprávy.
V Česku se manipulace a lži šíří hlavně pomocí Facebooku. Přestože fanoušci profilů klasických médií převažují pětinásobně nad počtem fanoušků dezinformačních webů, vedou v celkovém počtu interakcí (olajkování, okomentování či sdílení příspěvku) suverénně média dezinformační. Podle analýzy Martina Jandy vyprodukují jejich příznivci třikrát více postů, které mají na Facebooku víc než čtyřnásobný počet sdílení ve srovnání s mainstreamem.
Konspirační teorie ovšem nejsou výplodem chorých mozků, ale do absurdna dovedené sociální heuristiky, kterými si ověřujeme a potvrzujeme realitu. Nejde o ohraničené jevy, které bychom mohli uzavřít do patologického katalogu, ale spíš nepřiměřený způsob, jakým se vyrovnáváme s vnějším světem.
Současný mediální ekosystém podporuje produkci množství (často bezcenných) informací, zvyšuje rychlost jejich oběhu, znesnadňuje ověřování a personalizuje obsah a sociální interakce způsobem, který nás uzavírá do bublin. Vytváří tak prostředí, které akceleruje a zesiluje již existující sociální patologie: polarizaci, nedůvěru, pocit ohrožení a ztrátu kontroly.
Téhle nejistoty dokáží dobře využít bezskrupulózní politici, pro které se dnes lži a konspirační teorie stávají výtahem k moci. Prezident Trump v kampani využíval konspirační teorii o zfalšovaném rodném listu Baracka Obamy, čímž si v primárkách na svou stranu získával desítky procent republikánů.
Konspirace o rozsáhlém spiknutí příznivců Fethullaha Gülena zas umožnila tureckému prezidentovi Erdoganovi poslat do vězení 50 tisíc lidí a dalších 150 tisíc zbavit zaměstnání, a potlačit tak veškerou opozici.
Konspirační teorie, podle níž George Soros plánuje islamizaci Evropy a ovládá všechny maďarské opoziční strany včetně ultrapravicového Jobbiku, pomohla vyhrát volby Viktoru Orbánovi.
Smolenská konspirační teorie, podle které za havárií letadla a smrtí 94 polských politiků a vysokých armádních představitelů stojí Rusové, pomáhá opakovaně k volebním vítězstvím konzervativní straně Právo a spravedlnost v Polsku.
V Česku pak loni s volebními výsledky zamíchala kauza lithium, spuštěná tři týdny před volbami zprávou z konspiračního webu Aeronet. „Jedenáct procent voličů kvůli kauze změnilo volenou stranu a ve třetině případů se přiklonili k hnutí ANO,“ potvrdil Daniel Prokop v výzkumné agentury Median v České televizi.
Konspirační teorie zkrátka vládnou světu – někdy i doslova.