Kvalita vzduchu
Čistý vzduch v německých městech: ale jak na to?
Německá města mají problém: městská infrastruktura včetně okolních dopravních uzlů zatěžuje kvalitu vzduchu. V uplynulých letech se čím dál více měst chopilo iniciativy, aby tomuto problému čelilo. Přitom se často inspirují úspěšnými projekty jiných evropských měst.
Od: Nadine Berghausen
Zákaz vjezdu dieselů
Hlavní příčinou znečištění vzduchu jsou v současné době zvýšené hodnoty oxidů dusíku, které způsobují především dieselové výfukové plyny. Poté, co se ukázalo, že tyto hodnoty se v mnoha městech v Německu překračují, je vjezd dieselů ve Stuttgartu, Darmstadtu a Hamburku oficiálně zakázán. Na podzim 2019 údajně přibude i Berlín, mají následovat zákazy i v dalších městech. Osobní a nákladní auta na diesel včetně Euro 5 do určitých zón ve středu města nesmějí, tím se má zlepšit kvalita vzduchu. Německé Greenpeace ovšem zákaz vjezdu dieselů vnímá kriticky: mají smysl jen tehdy, pokud se zákaz vztahuje na větší části města. Čistého vzduchu ve městech lze dosáhnout pouze větším řešením – podle Greenpeace revolucí v dopravě směrem k pohodlným a rychlým autobusům a vlakům a bezpečným cyklostezkám.Lead cities
Stát a města více sázejí na veřejnou dopravu a proto podporují modelový projekt „Lead Cities“, který má rozpočet 130 milionů eur. Modelová města Bonn, Essen, Mannheim, Herrenberg a Reutlingen se přihlásila s různými dopravními projekty, ve kterých jde hlavně o zatraktivnění veřejné dopravy a tím pádem zlepšení kvality vzduchu. Většinou se jedná o inovativní nabídku tarifů, zlepšení spojů nebo rozšíření půjčování kol. V Mannheimu chtějí řešit speciální a díky čím dál více používanějším e-shopům rostoucí doručování balíků. V budoucnu je mají doručovat nákladní e-kola skrze takzvaný last-mile koncept. Všechny projekty jsou doplněny vědeckým výzkumem a vyhodnocením, aby se mohly uplatnit i v jiných městech.
Na kole rychleji v cíli
Proč prostě víc nejezdit na kole? Je to zdravé, výhodné a nezatěžuje to vzduch. V Kodani se snaží městskou jízdu na kole podporovat. Vybudovali cyklostezky dlouhé celkem 400 kilometrů a po městě se pohybuje víc kol než aut, Kodaň je tedy hlavním městem městské cyklistiky. Zajímavé je také to, že obyvatelé tvrdí, že na kole nejezdí kvůli životnímu prostředí, z finančních důvodů nebo pro zdraví, ale protože díky dopravě, která upřednostňuje cyklisty, se rychleji dostanou do cíle. V Německu to cyklisté mají nadále těžké: na cyklostezkách se často parkuje a napjatá dopravní situace často z jízdy na kole činí nebezpečnou záležitost. K plánům ohledně ochrany klimatu Spolkového ministerstva dopravy tak patří zatraktivnění jízdy na kole. S tím souvisí také nové rozčlenění veřejného prostoru.
Veřejná doprava za jedno euro
I toto opatření iniciovala jedna velká evropská metropole: ve Vídni se lze přepravovat po celém městě veřejnou dopravou za jedno euro na den, pokud se rozhodnete pro koupi roční jízdenky. Od zavedení roční jízdenky za 365 eur se počet cestujících veřejnou dopravou výrazně zvýšil, a to z 373 000 na 780 000. Tím se chtějí inspirovat i ve velkých německých městech: výhodná veřejná doprava znamená více cestujících a výrazné zlepšení kvality vzduchu. Kritici však namítají, že při větším počtu cestujících je třeba zavést více spojů a tedy více dopravních prostředků veřejné dopravy. Pokud má tramvaj pravidelně 30 minut zpoždění a navíc je přeplněná, lze počítat s tím, že se hodně cestujících zase rozhodne sednout do auta.