Experimenty ve výuce němčiny jako cizího jazyka
Proč horkovzdušný balón létá?

Přírodovědné experimenty dokáží výuku němčiny jako cizího jazyka zajímavě oživit. Vzbuzují v žácích zvědavost a podporují jejich badatelský zájem. Žáci a žákyně tak mohou ve výuce experimentovat, aniž by náplň výuky němčiny přišla zkrátka.

Učení vede přes vlastní zkušenost a prožitek k pochopení. Žáci zažívají kognitivní úspěch na základě objevování a pochopení jednoduchých přírodovědných nebo technických souvislostí. Tyto souvislosti mohou být znázorněny prostřednictvím nekomplikovaných experimentů také ve výuce němčiny jako cizího jazyka. Pozitivní zkušenost s učením, která je s tím spojena, motivuje žáky a žákyně k tomu, aby vyjadřovali své poznatky v cizím jazyce. To výuku němčiny obohacuje.

CÍLOVÁ SKUPINA PRO EXPERIMENTY VE VÝUCE JAZYKŮ

Přírodovědné experimenty mohou učitelé ve výuce němčiny provádět už s žáky s jazykovými znalostmi od úrovně A2. Je přitom nepodstatné, zda jde o výuku dětí, mládeže nebo dospělých. Záleží však na šikovném výběru experimentů. Žáci jsou totiž schopni přírodovědné experimenty kognitivně chápat, i když (zatím) nejsou schopni je vysvětlit v německém jazyce. Verbální a/nebo nonverbální reakce žáků poskytují učiteli zpětnou vazbu o tom, zda porozuměli německým pokynům a odbornému obsahu.

VÝBĚR EXPERIMENTŮ

Demonstračním pokusům by se vyučující při výuce němčiny jako cizího jazyka měli pokud možno vyhnout. Měli by vybírat takové experimenty, které žáci mohou provádět v malých skupinách. Skupinová práce žáky podněcuje ke komunikaci o badatelské otázce, o návrzích řešení, o experimentu a výsledcích. Taková komunikace probíhá u začátečníků a začátečnic bezpochyby zčásti ještě v mateřském jazyce. Vyučující však má možnost oslovovat jednotlivé skupiny německy a tím jim poskytovat individuální podporu.

Foto: © Goethe-Institut K důležitým kritériím pro výběr patří stupeň obtížnosti experimentů a nezbytné materiály. V každém případě by experimenty měly být jednoduché a proveditelné s využitím materiálů, které se běžně vyskytují v domácnostech nebo které jsou alespoň cenově dostupné.

Při výběru musejí vyučující kromě toho dbát také na to, na které přírodovědné nebo technické otázky lze příslušným experimentem odpovědět a jak se to hodí k tématu výuky němčiny.
 

TYPICKÁ TÉMATA VÝUKY NĚMČINY	PŘÍKLADY BADATELSKÝCH OTÁZEK
Cestování	Proč horkovzdušný balón létá? Jak létá raketa?
Roční období a svátky	Proč jezero zamrzá odshora dolů? Proč se vánoční pyramida otáčí?
Počasí a životní prostředí	Proč se při bouřce nesmíme koupat? Co je to skleníkový efekt?
Orientace	Kdy nastává úplněk? Podle čeho se zorientujeme na moři?

ZAPOJENÍ EXPERIMENTŮ DO VÝUKY

Vyobrazení © ScienceLab Nejdůležitější je navázat na to, co žáci znají ze svého života. V závislosti na věku a stupni vývoje lze očekávat rozdílné předchozí znalosti z oblasti přírodních věd a techniky. V tematickém souladu s kurikulem němčiny by měli vyučující vytvořit vstupní situaci, která vzbudí zájem žáků a žákyň. Může to být například nějaké pozorování, fiktivní nebo reálný příběh, fotografie, film, předmět nebo osoba.
 
Z této vstupní situace vyplyne badatelská otázka. Tato badatelská otázka představuje ústřední předmět zkoumání. Žáci a žákyně přicházejí s nápady, jak by mohla být tato badatelská otázka zodpovězena. Zde mohou vyučující ve smyslu „scaffoldingu“ (souboru podpůrných strategií) podle jazykové úrovně zadat různé alternativy nebo nechat žáky volně diskutovat. Experiment znamená ověření těchto nápadů. Důležité je, aby žáci následně debatovali o výsledcích a aby jazykově zpracovali průběh experimentu. Výsledky mohou také vést k nové badatelské otázce a k rozšíření zkoumání.

8 KROKŮ PŘÍPRAVY

1. Prohlédněte si důkladně tematické okruhy kurikula němčiny jako cizího jazyka a vyhledejte si okruhy, které se vztahují k přírodním vědám.
2. V knihách věnujících se experimentům a na webových stránkách vyhledejte vhodný experiment.
3. Hledejte spojitost s tématem. Na kterou badatelskou otázku může tento experiment odpovědět? A jak se tato badatelská otázka hodí ke zvolenému tématu?
4. Experiment si sami vyzkoušejte!
5. Zvažte, na kterou slovní zásobu a které gramatické konstrukce lze tímto experimentem navázat, které lze vypracovat nebo nacvičit (například porovnání nebo formy stupňování).
6. Hledejte vhodné aktivity pro zprostředkování slovní zásoby a gramatiky v nejrůznějších kontextech.
7. Zformulujte učební cíle pro tuto učební jednotku.
8. Vytvořte předpoklady pro možné pokračování a rozšíření tématu.

Přeji Vám, aby vás hledání vhodného experimentu pro vaši výuku bavilo!