Tipy z praxe
Vnímat cíl jako cestu: pluricentrické pojetí reálií ve výuce němčiny jako cizího jazyka

Řekne se „ahoj“ německy „Moin“, „Servus“, nebo „Grüezi“? Je pro „mrkev“ správný německý výraz „Möhren“, „Karotten“, nebo „Rüebli“? Říká se v němčině „die Mail“, nebo „das Mail“? Všechna tato slova a tvary jsou správné a jsou výrazem toho, jak heterogenní je německá jazyková oblast – jazykově i kulturně. Je to realita, která by se měla odrážet i v hodinách němčiny jako cizího jazyka. Ale jak to udělat?

Princip „dach“

Reálie a mezikulturní (příp. interkulturní) učení samozřejmě patří k výuce němčiny jako cizího jazyka (DaF), protože jsou nedílnou součástí výuky cizích jazyků obecně. Výuka reálií je však komplexní pojem s různými přístupy. A ohledně němčiny je nutné zohlednit ještě další zvláštnost – „pluricentričnost“. Jazyk, „kterým se mluví alespoň ve dvou státech, kde má oficiální status státního jazyka, dalšího státního jazyka nebo regionálního jazyka s vlastními […] normami“, je označován jako „pluricentrický jazyk“. (Shafer, et al., 2020, s. 118) Německo, Rakousko a Švýcarsko jsou považovány za tři plnohodnotná centra německého jazyka, ale němčina je úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků také v Lichtenštejnsku, Lucembursku, východní Belgii a Jižním Tyrolsku na severu Itálie (Tridentsko-Horní Adiže). Z toho lze odvodit, že do výuky by měly být zahrnuty reálie pojaté pluricentricky.

Pro zdůraznění této skutečnosti byl v roce 2008 vytvořen takzvaný „princip DACH“. „DACH“ je zkratka vytvořená z mezinárodních poznávacích značek pro Německo (D), Rakousko (A) a Švýcarsko (CH) a znamená uznání pluricentričnosti němčiny a tím i pluricentrického pojetí reálií. V rámci tohoto textu je „pluricentrické pojetí reálií“ chápáno jako synonymum pro „princip DACH“.

Jak ukazují průzkumy, je tento princip ve výuce uplatňován často jen polovičatě nebo vůbec. Proč tomu tak je? Jedním z důvodů je jistě to, že ve vzdělávání učitelů němčiny jako cizího jazyka se pluricentričnosti němčiny a tím i reálií různých německy mluvících zemí a regionů věnuje jen malá pozornost. Další důvod nedostatečného uplatňování principu DACH ve výuce spočívá podle mého názoru v tom, že je často vnímán jako „cíl“, což je způsob pohledu, který je – jak se zdá – bohužel spíše překážkou než pomocí na cestě k dosažení tohoto cíle. Místo toho navrhuji vnímat „cíl“ jako cestu – cílem jazykové výuky je dosažení akčně orientovaného cílového úkolu, zatímco uplatňování principu DACH je jednou z „možných cest“, jak tohoto cílového úkolu dosáhnout. Jak by tedy úspěšné uplatňování tohoto principu mohlo vypadat?

pluricentrického pojetí reálií do výuky

Základem výuky je zpětné plánování. To stanoví, že prvním krokem při plánování výuky je určení globálního učebního cíle, který musí být orientován na akci! V dalším kroku se stanoví dílčí učební cíle, tedy mezistupně, které jsou nutné k dosažení globálního učebního cíle. Na základě těchto dílčích učebních cílů jsou potom vytvářeny příp. sestavovány výukové aktivity a materiály. Postup, podle kterého má být nyní princip DACH začleněn do výuky, je velmi jednoduchý.
Na základě cílového úkolu si učitel položí tyto dvě otázky:

• Kde/jak jsou do cílového úkolu a/nebo dílčích učebních cílů zahrnuty reálie?
• Kde/jak mohu jako učitel rozšířit reálie, které jsou obsaženy v cílovém úkolu a/nebo v dílčích učebních cílech, o princip DACH prostřednictvím výukového materiálu (výukových materiálů)?

Jako učitelé byste neměli aktivně hledat možnosti ještě dalšího zahrnování principu DACH do výuky prostřednictvím studijních materiálů z Rakouska, Švýcarska atd. Základem pro plánování výuky je a zůstává akčně orientovaný cílový úkol a odpovídající dílčí učební cíle. Uplatňování principu DACH probíhá formou dílčího doplňování a rozšiřování výukových materiálů.

Uplatňování principu DACH začíná ještě před vlastní výukou. Při zahřívacím cvičení na začátku vyučování dostanou žáci možnost „ponořit se“ do němčiny prostřednictvím otázek v rámci nezávazné konverzace typu small talk. Už tato zahřívací fáze se dá využít k uplatnění principu DACH, např. prostřednictvím těchto otázek:

• Která města a místa v Německu/Rakousku/Švýcarsku jste už navštívili?
• Která města a místa se vám obzvlášť líbila a můžete je doporučit k návštěvě?
• Která města a místa v Německu/Rakousku/Švýcarsku byste chtěli navštívit?

Nemusíte se ptát na všechny tři země současně, může to být jen jedna nebo dvě z nich. Rozhodující je ptát se na ně, připomínat rozmanitost!


Začlenění principu DACH do výuky | Claudio Conidi (screenshot) Landeskunde im DaF-Unterricht | Claudio Conidi (Screenshot) Landeskunde im DaF-Unterricht

principu dach – příklady pro různé jazykové úrovně

První příklad pochází z kurzu pro jazykovou úroveň A1. Koná se sezení s tímto cílovým úkolem: Na konci hodiny půjdete nakupovat a budete hledat nový kus oblečení. Bude to probíhat s využitím webových stránek některého německého obchodního domu. Jedním z návrhů je zvolit obchodní domy z různých zemí. Přiznejme si, že to sice na první pohled nepůsobí příliš inovativně, ale při bližším zkoumání je v cílovém úkolu obsaženo více reálií, než bychom čekali. Týkají se ceny, a to ve dvojím ohledu – za prvé se týkají výše ceny a za druhé měny (euro versus švýcarský frank). Švýcarsko je často označováno za zemi s vysokými cenami, ale je to pravda? Potvrzuje se toto klišé při nakupování online „ve Švýcarsku“, nebo ne? K zodpovězení těchto otázek stačí malé doplnění cílového úkolu:

• Na konci hodiny půjdete nakupovat a budete hledat nový kus oblečení. A porovnáte ceny.

Touto malou změnou cílového úkolu a použitím švýcarských webových stránek ve výuce lze bez většího úsilí uplatnit princip DACH.
V kurzu pro jazykovou úroveň B1 se koná sezení s tímto cílovým úkolem a mimo jiné s tímto dílčím učebním cílem:

• Sbírejte praktické nápady, jak žít „zeleněji“.

Účastníci kurzu mohou vysvětlit, zda a – pokud ano – kterými radami ohledně třídění a/nebo snižování odpadu se už řídí.

Ani tento cílový úkol neobsahuje na první pohled příliš mnoho reálií, ale při bližším pohledu na dílčí učební cíle je naopak rychle zřejmé, že v nich reálie rozhodně obsažené jsou a že tyto reálie umožňují uplatnění principu DACH. Třídění odpadu je v různých zemích jistě podobné, ale ne stejné. To se ideálně hodí pro porovnávání mezi různými zeměmi nebo regiony německé jazykové oblasti, například prostřednictvím grafiky, která znázorňuje, co se recykluje, jak se recykluje a jak dobře se recykluje.

Další možností, kterou lze zvláště dobře využít od jazykové úrovně B2, je zadat žákům za domácí úkol, aby si v rámci přípravy na zahřívací fázi výuky přečetli zprávy v němčině. K tomuto účelu vyučující uvede různé zpravodajské portály z německé jazykové oblasti, např. ARD/ZDF, ORF, SRF atd. V zahřívací fázi výuky si pak žáci vyměňují názory na to, co si přečetli. Tento postup lze samozřejmě převést i na jazykovou úroveň C1/C2.

Pro každou jazykovou úroveň platí jedno: Cílem jazykové výuky je dosáhnout akčně orientovaného cílového úkolu na základě zpětného plánování. Pluricentrické reálie resp. princip DACH tedy nejsou cílem jazykové výuky, ale možnou cestou k jeho dosažení. Neměly by být vnímány jako samostatné téma, které je nutné žákům zprostředkovat vedle jazykových znalostí, ale vždy jako nedílná součást jazykové výuky.