Život

Ukliďme svět

Foto: © Zuzana KruťováFoto: © Zuzana Kruťová
Naše spolupracovnice Ester Dobiášová (vlevo) se spolu s deseti tisíci dobrovolníky věnovala úklidu v české přírodě. Foto: © Zuzana Kruťová

Ukliďme svět, ukliďme Česko je dobrovolnická úklidová akce, která probíhá na území celé České republiky. Jejím cílem je uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádek. Ester Dobiášová byla u toho. A v září se chystá znovu.

Jak naložit s chemickým odpadem, azbestem, použitými injekčními stříkačkami nebo mrtvou krysou v pet lahvi od piva? I na to nás po předchozích zkušenostech musela připravit Zuzana Kruťová, zástupkyně ředitele a koordinátorka environmentální výuky na základní škole Horníkova v Brně-Líšni. Spolu se svými žáky, jejich rodiči a dalšími dobrovolníky včetně mě se 16. dubna zapojila do celostátní úklidové akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“, která vznikla propojením snah Spolku Ekosmák a jejich kampaně „Ukliďme Česko“ a Českého svazu ochránců přírody, který pořádá od roku 1993 podobnou akci „Ukliďme svět“ v duchu mezinárodní kampaně „Clean Up the World“.

Ukliďme černé skládky

Na počátku projektu „Ukliďme Česko“ stojí Miroslav Kubásek se svojí aplikací ZmapujTo, díky které mohou lidé informovat úřady o černých skládkách a dalších problémech ve svých městech a obcích. „Zmapované skládky mnohde nikdo neuklízel, dospěli jsme tak k rozhodnutí uspořádat hromadný úklid,“ vysvětluje Radek Janoušek, který má na starosti propagaci a reklamu. První celorepublikový úklid proběhl v roce 2014, při kterém na 6000 dobrovolníků uklidilo zhruba 350 tun odpadu. Rok nato se zapojilo 31 000 a letos kolem 78 000 dobrovolníků po celé republice.

„V současnosti se snažíme především problematiku černých skládek mediálně zviditelnit,“ zdůrazňuje Radek Janoušek, protože za dva roky zaznamenal výrazný posun. „Především díky medializaci. Svědčí o tom jak vzrůstající počet zapojených dobrovolníků včetně politiků, tak i návrh nového odpadového zákona, který problematiku černých skládek na rozdíl od toho současného řeší i legislativně.“ Druhým důvodem je podle něj informovanost: nebezpečný odpad končí na nelegálních skládkách právě proto, že lidé nejsou dostatečně informovaní, jak s takovým odpadem naložit.


Jaro a jeho skryté poklady

Nebyli jsme jediní, kdo si nejen z lesů, luk a strání naší republiky odnášel plné pytle lupu v podobě igelitů, polystyrenu, rozbitých lahví, obnošeného oblečení, propíchnutých míčů, kelímků a jiného haraburdí v tom lepším případě. Do projektu se zapojily desítky škol a dětských domovů, firem, organizací, politiků i jednotlivých skupin s cílem pečovat o prostředí, které nás obklopuje, ve kterém žijeme a vyrůstáme a na kterém nám záleží. Malým, ale ne bezvýznamným dílem přispět ke společnému snažení vytvořit čisté prostředí a uklidit přírodu.

„Já jsem se zapojila, protože jsem chtěla pomoct zemi, aby nebyla zahlcená odpadky a aby byla příjemnější,“ vysvětlila studentka základní školy Horníkova v Brně-Líšni, co ji motivovalo se do projektu zapojit. Zuzana Kruťová zmiňuje i další rozměr: „Líbí se mi, že lidé tuto akci berou jednak jako prospěšnou pro přírodu, ale také často jako společenskou událost, příležitost setkání se spolužáky, s dalšími rodiči, rodičů s učiteli a Líšňáků navzájem. Moc dobře také víme, že když se děti i dospělí o něco starají, dají podnět k nějaké opravě nebo zlepšení, tak to potom neničí. Nestanou se těmi, kdo odhazuje nepořádek a navíc tuto myšlenku rozšíří i dál.“

Jarní měsíce jsou pro úklid nejvhodnější, „protože se odhalí všechny odpadky po zimě a stromy a keře ještě nejsou olistěné,“ vysvětluje Zuzana Kruťová z vlastní zkušenosti. „Ale i na podzim to určitě má smysl,“ dodává Zuzana. „Vloni jsme našli například dvacet let starý obal od pytlíkového mléka za dvě koruny, nůž od brusle, karoserii auta hluboko v křovinách nebo starý kufr. Letos jsme někomu zničili ložnici v přírodě a na hromádku odpadu odnesli matraci i s okolními roztroušenými kondomy. Nebo jsme našli jednu lyži či hokejku,“ vyjmenovává kuriozity, které se jim podařilo při úklidu ukořistit.

„Odpadu ubylo v souvislosti s velkoplošnými černými skládkami, které jsme vloni uklidili. Černé skládky jsem na těchto místech pak už celý rok neviděla. Letos se jednalo se spíš o roztroušený odpad a černé skládky v místech, kde vloni naše ruka ještě nestihla zasáhnout,“ vysvětluje Zuzana Kruťová konkrétní pokroky oproti minulému roku. Na podzim můžete být taky u toho. Na 17. září se totiž chystá hlavní úklidový den podzimní části projektu. Stačí se podívat na mapu míst, kde probíhají úklidy. Můžete se tak zapojit přímo v obci nebo městě, kde bydlíte a ke kterému máte blízký vztah. Když budete hledat odpadky, uvidíte své bydliště najednou úplně jinýma očima.


Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
září 2016
odkazy k tématu

Další články k tématu

Konzumovat odpovědně
Společensky odpovědné konzumování je v současnosti tak sexy, že dokonce i průmysl už uvažuje „zeleně“. Ale tento úzký segment trhu se stále více vzdaluje politickým požadavkům.

Jak recyklovat plast
Z veškeré umělé hmoty, kterou vyhodíme, se údajně recykluje pouze deset procent. Daveovi Hakkensovi, iniciátorovi internetového projektu preciousplastic.com, vrtalo hlavou, proč to nemůže být víc. 

Ukliďme svět
Celorepublikové akce Ukliďme Česko se běžně účastní deseti tisíce dobrovolníků. Ve svém volném čase zbavují přírodu od odpadků. Najdou se přitom i velmi kuriózní předměty.  

Nevyhazujte starý nábytek
Proč starý nábytek vyhazovat, když se někomu jinému může hodit? Ne každý navíc touží po novém nábytku, někdo věci s patinou vyhledává. A tak vznikl obchod Z pokoje do pokoje.

Příliš brzo rozbité
Mixér už nejde zapnout, přestože záruka na něj ještě nevypršela. Tiskárna ze dne na den odmítá tisknout, v opravně ale vrtí hlavou. Aby výrobci zvýšili odbyt, snižují někteří z nich životnost svých výrobků. Stefan Schridde z občanské iniciativy Murks? Nein Danke? se rozhodl, že se jen tak nedá.

S podprsenkou do opravny
V její opravně prádle „anderwear“ v berlínské čtvrti Reinickendorf Anke Prüstel šije „dessous“ na míru a přešívá obnošené a nevyhovující spodní prádlo. Společnost, v níž se vyhazuje přemíra věcí, ji rozčiluje. Tato dílna je její reakcí na tento fenomén.

Zálohované láhve pro potřebné
Svým kruhem na zálohované láhve chce Paul Ketz usnadnit práci všem sběračům láhví a plechovek. Zatím se mu minimálně podařilo rozpoutat diskuzi o chudobě v Německu.

Konzum ve městě
Dobrovolníci nabízejí v různých německých městech prohlídky zaměřené na kritiku konzumu, při nichž hovoří o pozadí činnosti určitých výrobců a o vzniku konkrétních produktů. Naše autorka Janna Degener pro nás navštívila takovou prohlídku po Kolíně nad Rýnem s názvem „Kölle Global“.

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...