Potravinářský průmysl trpí posedlostí krásou. V Česku jde o 20 procent, v Německu o 30 procent úrody, který se nedostává na naše talíře – jen kvůli tomu, že nesplňuje normy, které určují velikost, tvar či barvu ovoce a zeleniny. „Ovoce a zelenina musí být hezké, jinak je nikdo nejí. Přitom vytříděná zelenina a ovoce chutná úplně stejně dobře a jsou i stejně zdravé,“ tak problematiku vysvětluje berlínský startup Querfeld. V Německu se ročně vyplýtvá 18 milionů tun potravin – to odpovídá 450 000 náklaďákům plných jídla.

„Jako zákazníci jsme se naučili, že v supermarketech a velkých obchodních řetězcích najdeme jen ovoce a zeleninu, která vypadá všechna naprosto stejně. Obchodníci tvrdí, že zákazníci jinak vypadající kusy nechtějí,“, vysvětluje Anna Strejcová z české iniciativy Zachraň jídlo. „Když se ale podíváme na pole, zjistíme, že jídlo neroste vždy takhle pravidelně a že jej tedy musí někdo třídit, doplňuje Anna. Vzniká tak podle ní velká ztráta už přímo v zemědělství, protože se vyřazují suroviny, které neodpovídají standardu.

Původně to nebyl vůbec estetický argument, který u jablek, okurek a dalších artiklů vedl ke stanovení ideálů krásy: nezakřivené plody totiž ve skladech a dodávkách zabírají méně místa. Vznikly interní normy přímo u obchodníků, ale také například často citovaná nařízení ohledně křivosti okurek. Ale házet vinu z jednotného vzhledu na předpisy EU Amelie Mertin z iniciativy Querfeld nechce: „Moc se neví, že nařízení týkající se zakřivení okurek od roku 2009 už neplatí!“ Ale je to začarovaný kruh: spotřebitelé nadále kupují okurky, které jsou rovné. V supermarketu ani jiné nevyndávají – s odůvodněním, že takové by se neprodaly. A zákazník si tak ani nemůže koupit nic mimořádného a na různé tvary a velikosti ovoce a zeleniny si zvyknout – nebo dokonce zapomene, že takové vůbec existují.

„To je potom důležitá osvěta! Požadujte tohle zboží, kupujte je!“ radí Amélie. Téma jí hodně leží na srdci: během studia ekonomie pracovala o prázdnin na biostatcích a byla v šoku z toho, kolik úrody se musí vyhodit. „Hodně lidí nemá vůbec tušení, kolik se toho vyhazuje.“

Rajčata s nosem jsou sympaťáci

Zachraň jídlo odstartovalo kampaň proti plýtvání: kdo podepíše tuto výzvu, dává najevo, že by si kupoval i křivou zeleninu – čímž přispívá k tomu, že v budoucnu bude možné ji i kupovat. Toto dobrozdání dalo v České republice doposud 10 000 podporovatelů. V průběhu posledního roku měli aktivisté ze Zachraň jídlo schůzky s několika zástupci obchodních řetězců: „Řekli nám, že zákazníci nejsou připraveni si nestandardně vypadající ovozelo kupovat.“ „Proto kampaň nese název Jsem připraven. Organizátoři kampaně už nechtějí přihlížet tomu, že se větší důraz klade na vzhled místo na chuť.

Iniciativa Querfeld vznikla v berlínské startupové scéně, má oslovit široké masy: „Nechceme nikoho ‚obrátit na jinou víru‘ a se vztyčeným ukazováčkem nutit, aby si kupovali naši křivou zeleninu, nýbrž naší kampaní nalákat na naše zboží,“ vysvětluje Amelie. Komunikace je zásadní, kampaně tedy musí být cool a zábavné. Rajčata s nosem nebo kořenová zelenina ve vší své ošklivé zakroucené kráse mají lákat k zakoupení. „Když budeme komunikací navazovat vtipně, získáme si spoustu publika,“ říká Amelie.

I Zachraň jídlo si pohrává s estetikou nonkonformního ovoce a zeleniny. Od 2. října až do 4. prosince je na venkovní galerii Artwall k vidění výstava německého umělce Uliho Westphala s názvem Vynikající. Ten se již od roku 2006 zabývá diverzitou jídla a fotí nezvykle zakřivené ovoce a zeleninu. Westphal vysvětluje: „Lidi si myslí: všechna rajčata, všechny okurky, všechny papriky vypadají stejně. Ale vypadají tak jen proto, že je takové vyrábí průmyslové zemědělství. Stali se z nich designové produkty. Posuzujeme naše jídlo podle ideálů krásy. Jakmile se něco liší od normy, okamžitě jsme vůči tomu nedůvěřiví.“

Westphalova výstava má Čechům ukázat, že křivé ovoce a zelenina nejenže skvěle chutná, ale také má svéráznou estetickou hodnotu. „Budeme rádi, když se z toho stane cool trend, ale nesmí zůstat jen u toho. Pro obchody, které nyní začaly 'křivou' zeleninu v České republice prodávat, je to především marketingová strategie. My se budeme snažit o to, aby došlo k nějakým hlubším změnám a proměnil se systém produkce. Proto v listopadu pořádáme Kulaté stoly, na které chceme přizvat i zástupce ministerstva zemědělství, zemědělce, obchodníky a další odborníky, a budeme se bavit o tom, jaké konkrétní kroky lze podniknout pro využití této části produkce,“ vysvětluje Anna.

Kvalita musí být prvotřídní

Iniciativa Querfeld už pro křivé ovoce a zeleninu našla i uplatnění: dodává je do firem – cateringových firem, kantýn, vývařoven; tam je ostatně úplně jedno, jak okurka původně vypadala vcelku. Na supermarkety se Querfeld v současné době nezaměřuje, „ale určitě se k tomuto tématu zase vrátíme“, zdůrazňuje Amelie. Na rozdíl od výrobců a obchodníků Querfeld už musel učinit první kroky co se přesvědčování týká. Když mladí lidé z velkoměsta přijdou se svým startupovým projektem, naráží u zemědělců samozřejmě nejdřív na skepsi. „Bylo důležité, že naším cílem nebyla žádný jednorázová akce,“ vysvětluje Amelie. V mezičase už se zemědělci mají dobré vztahy. Bez trpělivosti s aktivisty se ale farmáři neobejdou: „V současné době toho od nich nemůžeme brát tolik, kolik ve skutečnosti mají,“ říká s lítostí Amelie. Popisuje, že pro zemědělce neexistuje nic horšího než vyhazovat to, co vypěstovali.

Nejdůležitější prioritou je zachránit potraviny. Je jedno, jaký má zelenina a ovoce tvar, jde o kvalitu. „Je pro nás důležité, že jde o ovoce a zeleninu, která je regionální a bio,“ zdůrazňuje Amelie. „Nedodáváme nic starého, plesnivého, pouze zboží, co má vzhled neodpovídající normám,“ vysvětluje. Redukuje se tím plýtvání potravinami, farmáři mají výdělek a zákazníci potraviny v prvotřídní kvalitě za výhodnou cenu.

I iniciativě Zachraň jídlo jde o hlavně o ekologii. „Děláme to hlavně z ekologických důvodů. Do pěstování vkládáme vzácné zdroje – vodu na zavlažování, živiny z půdy, pohonné hmoty, lidskou práci – a zemědělská produkce má velký vliv na změnu klimatu,“ vysvětluje Anna. „Proto si nemůžeme dovolit nechat jídlo jen tak shnít.“