Skupině přátel z Prahy není lhostejné plýtvání jídlem a rozhodli se proti tomu něco dělat.

„Jeden večer, při pravidelném promítání u mě doma, jsme s přáteli shlédli dokument Taste the Waste (Z popelnice do lednice). Tehdy jsem vůbec poprvé slyšel o problematice plýtvání jídlem,“ vzpomíná student sociálních věd Adam Podhola na únor roku 2013. V tomto dokumentu autor ukazuje, jak to chodí v pozadí supermarketů, farmářů či výrobců potravin. Tento večer se Adam dozvěděl, že v bohatých zemích člověk vyhodí v průměru kolem jednoho sta kilogramů potravin ročně. To ho vyvedlo natolik z míry, že ještě tentýž večer s přáteli sepsal grant pro nadaci Think Big, která podporuje projekty mladých lidí do šestadvaceti let. Ten večer tedy vznikla iniciativa Zachraň jídlo.

„Pro naši první akci jsme se inspirovali u Tristana Stuarta, mezinárodního advokáta v boji proti plýtvání s jídlem, který se svou organizací Feeding the 5000 uspořádal hostinu pro pět tisíc lidí na náměstí v centru Londýna,“ popisuje Adam Podhola. Britská hostina se uskutečnila v roce 2009 a servírovaly se potraviny, které se z různých důvodů musely rychle zpracovat. Buď se blížil konec data spotřeby nebo tvar zeleniny a ovoce neodpovídal estetickým standardům. Dvacet až čtyřicet procent takových potravin supermarkety odmítají zařadit do své nabídky. Neplýtvají však pouze supermarkety. Polovinu vyhozeného jídla tvoří jídlo v našich domácnostech, které nezpracujeme, průměrnou rodinu s dětmi stojí toto plýtvání zhruba 21 tisíc korun ročně. V Evropě připadá na jednoho člověka 96-115 kilogramů vyhozeného jídla ročně.

Prvních třicet tisíc korun do rozjezdu dostala nová iniciativa Zachraň jídlo od společnosti O2 a začali hledat místo. „Byli jsme megalomani, tak jsme si řekli, že to uděláme rovnou na Václaváku, takže vyjednat místo nebyl taky žádný med,“ říká studentka a dobrovolnice Barbora Polachová. Vše se ale povedlo a v září 2013 se na pražském Václavském náměstí konala první Hostina pro tisíc. Jednodenní happening měl upozornit kolemjdoucí, že jídlo nepatří do koše. „Z jednorázové akce se vyrojilo několik nápadů. Inspirovali jsme ostatní regiony a další hostiny jsou plánované v Mladé Boleslavi a v Brně. Také jsme přemýšleli, jak oslovit co nejvíce lidí, takže jdeme s programem do firem, protože v pracovním čase jsou lidé nejvíc vnímaví a dokáží nějakým způsobem měnit své návyky a také budeme dělat kuchařku“ říká Barbora Polachová. V sousedním Německu na problematiku plýtvání jídlem upozornili v roce 2011 dvě Berlíňanky, a to krátce poté, co se v Německu objevil dokument Taste the Waste. Dokument vyvolal diskuzi o astronomickém množství vyhozených potravin. Nedávná studie ukazuje, že každý Němec vyhodí ročně potraviny v přepočtu za 6300 korun. A právě Německo bylo jednou z dalších inspirací pro projekty iniciativy Zachraň jídlo.

Záchranářovo desatero podle iniciativy Zachraň jídlo

• nekupovat větší množství potravin, jež nedokážeme spotřebovat
• průběžně kontrolovat data spotřeby výrobků a jíst nejdříve nejstarší věci
• nezaměňovat termíny „datum spotřeby“ a „datum minimální trvanlivosti“ (Datum spotřeby je doba, do které je potravina zdravotně nezávadná. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti je potravina nezávadná a poživatelná.)
• skladovat kusy zeleniny dále od sebe (rambory vydrží déle, když k nim přidáte jablka)
• listový salát, brokolice, celer či jarní cibulka, vydrží déle se spodní částí ponořenou ve sklenici s vodou
• banány, cukety, lilek, brambory, cibule, česnek, rajčata, broskve či nektarinky do lednice nepatří (rajčata dávejte do lednice teprve, když změknou, skladujte je stopkou nahoru)
• vajíčka skladovat v ochranném boxu (zda jsou čerstvá, můžete vyzkoušet hned před vařením, když je ponoříte do sklenice s vodou, musí se ponořit na dno.)
• maso před uložením do mrazničky vyndat z obalu, v němž jsme ho koupili, a vložit do uzavřeného sáčku
• chléb skladujte na tmavém místě v papírovém sáčku, pečivo je možné zmrazit
• kupovat sezónní a lokální ovoce a zeleninu, ve svém přirozeném období mají delší trvanlivost

Chce to jiné zákony

Happeningy jsou však jen jednou z cest, jak vnímání lidí a především jejich chování změnit. Dalším a nejzásadnějším způsobem záchrany potravin je změna zákona. Ten dnes brání supermarketům, aby poskytovali potraviny nehodící se k prodeji a dávali je potřebným, protože existuje daň z ceny těchto neprodaných potravin ve výši 15 procent. Ta je pro obchodníky velmi nevýhodná a tudíž potraviny raději zlikvidují. Kromě této daně brání supermarketům „konat dobro“ i systém darovacích smluv. „Darovací smlouva musí obsahovat přesný obsah těch položek, které darujeme, a musí v ní být všechny oficiální náležitosti, takže je to pro nás administrativní zátěž. Na druhou stranu, pokud se rozhodneme to zboží zlikvidovat do kafilérie, tak vlastně neplatíme vůbec nic,“ říká manažerka komunikace velkoprodejce potravin Makro Kateřina Pištorová.

Zákon, který upravuje daňové podmínky, existuje v celé Evropě, nicméně Česká republika je jednou z mála výjimek. V Evropské unii je přitom ve většině zemí jako v Polsku, Německu, Maďarsku, Francii, Itálii nebo Nizozemsku daň z darovaných potravin zrušena úplně. Iniciativy každoročně na změnu zákona apelují a teď se k nim přidala i zmiňovaná skupina Zachraň jídlo. Předsedkyně Federace potravinových bank Věra Doušová se teď chystá navštívit nového ministra financí Andreje Babiše a změnu zákona podpořit. Než se to povede, nezbývá nic jiného, než zákony obejít. Místo darování mohou supermarkety zboží prodat za symbolickou cenu, třeba jednu korunu.