Černá díra
Fotografie, kterou vidíme nahoře, působí na první pohled poněkud neostře. A přesto se právě tento obrázek na jaře roku 2019 dostal na titulní stránky novin na celém světě. Jedná se totiž o úplně první fotografii černé díry.
Pokud by se na pořízení takovéto fotografie měl použít jediný teleskop, musel by mít velikost odpovídající zhruba průměru zeměkoule. To ovšem není možné, a proto vědci v roce 2017 rámci spolupráce Event Horizon použili sestavu osmi radioteleskopů rozmístěných na různých místech polokoule a tvořících dohromady obří virtuální teleskop. Jeho součástí byl mimo jiné teleskop APEX v Chile, teleskop IRAM ve Španělsku a teleskop polární stanice Amundsen-Scott na jižním pólu. Měření jsou pomocí atomových hodin vzájemně koordinována s přesností na jednu nanosekundu.
© EHT Collaboration, Johnson / APEX, IRAM, G. Narayanan, J. McMahon, JCMT/JAC, S. Hostler, D. Harvey, ESO/C. Malin
Množství takto naměřených dat jsou obrovská! Jsou ukládána na bezpočet pevných disků a přepravována poštou. Tak je to nejrychlejší. Přenos takového množství dat po internetu by trval mnohem déle.
Data vyhodnocují superpočítače v Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii v Bonnu a v Haystack Observatory při MIT v Bostonu.
© MPI für Radioastronomie, Bonn
Po téměř dvou letech počítání a vyhodnocování mohli vědci v dubnu roku 2019 představit první portrétní fotografii černé díry.
© EHT Collaboration
Ukazuje mimořádně masivní černou díru ve středu obří eliptické galaxie M87 v galaktické kupě Virgo. Od Země je vzdálená „pouhých“ 55 milionů světelných let, což je na astronomické poměry docela dost blízko.
Pokud by se na pořízení takovéto fotografie měl použít jediný teleskop, musel by mít velikost odpovídající zhruba průměru zeměkoule. To ovšem není možné, a proto vědci v roce 2017 rámci spolupráce Event Horizon použili sestavu osmi radioteleskopů rozmístěných na různých místech polokoule a tvořících dohromady obří virtuální teleskop. Jeho součástí byl mimo jiné teleskop APEX v Chile, teleskop IRAM ve Španělsku a teleskop polární stanice Amundsen-Scott na jižním pólu. Měření jsou pomocí atomových hodin vzájemně koordinována s přesností na jednu nanosekundu.
Množství takto naměřených dat jsou obrovská! Jsou ukládána na bezpočet pevných disků a přepravována poštou. Tak je to nejrychlejší. Přenos takového množství dat po internetu by trval mnohem déle.
Data vyhodnocují superpočítače v Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii v Bonnu a v Haystack Observatory při MIT v Bostonu.
Po téměř dvou letech počítání a vyhodnocování mohli vědci v dubnu roku 2019 představit první portrétní fotografii černé díry.
Ukazuje mimořádně masivní černou díru ve středu obří eliptické galaxie M87 v galaktické kupě Virgo. Od Země je vzdálená „pouhých“ 55 milionů světelných let, což je na astronomické poměry docela dost blízko.
Spolupracující partneři
|
|
