Výstava
Sny o svobodě

Sny o svobodě. Romantismus v Rusku a Německu je název výstavy Státních uměleckých sbírek Drážďany a moskevské Treťjakovské galerie. Ojedinělá přehlídka 140 mistrovských děl, která se v Moskvě v rámci Německého roku 2020/21 těšila značné pozornosti, je od října k vidění v drážďanském Albertinu.
 

Od: Lucie Pantazopoulou Drahoňovská

Unikátní výstava soustředí vůbec poprvé na jednom místě díla malířů německého a ruského romantismu, poukazuje na jejich vztah k umění, náboženství a politice, vyzdvihuje vzájemné průsečíky v jejich postojích a tvorbě. Výstavu připravoval od podzimu 2019 německo-ruský kurátorský tým s Ljudmilou Markinou a Sergejem Fofanovem z Treťajkovské galerie a Holgerem Birkholzem z drážďanského Albertina. „Šlo o velmi intenzivní a blízkou spolupráci, jakou jsem v německých muzejních institucich dosud nezažil. Velmi přínosné pro obě strany byly rovněž intenzivní diskuse o pojetí dějin umění,“ ohlíží se Holger Birkholz. Zároveň vysvětluje, že drážďanská přehlídka nebyla z Moskvy přivezena v neměnné podobě coby "hotový balík", ale kurátoři ji vzhledem k menší výstavní ploše i co do výběru děl a způsobu prezentace citlivě přizpůsobili.

Labyrint romantismu

V Albertinu tak vznikl dvojitý labyrint slepých uliček a zákoutí, rozprostřený na symbolické ose mezi Drážďany a Moskvou. Návštěvník se v něm výstavy může - a vlastně i musí - ztratit. V nelineární architektuře světlých a tmavých stěn s rudými předěly, navržené americkým architektem Danielem Libeskindem, se setkávají němečtí a ruští malíři, kteří v Evropě v období mezi napoleonskými válkami a Francouzskou revolucí snili své "sny o svobodě".

Pozornost je upřena na čtveřici mistrů, jakými jsou Caspar David Friedrich, Alexej Venecianov, Carl Gustav Carus a Alexander Ivanov. Plátna umělců, zobrazující noční i vnitřní krajinu, touhu po Itálii, vlast, náboženství, život na venkově nebo svobodu umění, vykazují nečekané průsečíky, tak jak je  kupříkladu reprezentuje dvojicí olejomaleb Přívoz pod Střekovem Ludwiga Richtera a Ostrov Valaam při západu slunce Antona Ivanova - Golubova. V německo-ruských přesazích však nejde "jen" o tematickou provázanost děl a jejich umělecké ztvárnění, ale i o osobní vztahy a přátelství mezi ruskými a německými umělci. Holger Birkholz připomíná četné umělce z Ruska, kteří se na cestě do vysněné Itálie zastavili právě v Drážďanech, aby mohli obdivovat Raffaelovu Sixtinskou Madonu. A naopak mnozí malíři ze Saska a Drážďan, mezi nimi bratři Kügelgenové nebo Carl Christian Vogel von Vogelstein, jejichž díla jsou na výstavě rovněž zastoupena, zavítali na svých cestách do Petrohradu. A nejen to. Při návštěvě Říma společně malovali Alexander Ivanov a Friedrich Overbeck, stejně jako Vogel von Vogelstein a Orest Adamovič Kiprenskij, autor slavného obrazu Čtenáři novin v Neapoli z roku 1831. Velké oblibě se v Rusku těšil zejména krajinář Caspar David Friedrich, jehož plátna zakoupil car Mikuláš I. Tři Friedrichova díla z někdejší carské sbírky, obrazy Na plachetnici, Sestry na balkóně u přístavu (obojí 1820) a Východ měsíce u moře (1821), vyjadřující křesťanské ctnosti jako víru, lásku, naději jsou v expozici rovněž zastoupena.

Dva muži pozorující měsíc

Výstava blíže představuje jedno ze stěžejních děl ze sbírek Staatliche Kunstsammlunge Dresden. Tím je olej na plátně z roku 1918 až 1920, Dva muži pozorujíci měsíc. „Friedrich na něm zachytil měsíc jako ústřední motiv romantiků. Kolem něj soustředil další obrazné elementy, jako je holý strom coby symbol smrti, jehož suché větve se natahují k věčně zelenému smrku, příslibu věčného života a vykoupení. Oba muži, kteří přihlížejí této noční scenérii, jsou oděni do takzvaného staroněmeckého kroje, jimiž se demokraticky smýšlejíci studenti během osvobozeneckých válek vymezovali vůči vládnoucímu režimu“, vysvětluje Birkholz.

Náboženská a politická ikonografie se stejně jako u Friedricha objevuje i u ruských malířů, jako je například Alexej Venecianov. Jeden ze zakladatelů venkovského žánrů v ruském umění zachycuje na svých plátnech prostřednictvím náboženských ideálů, jakými jsou Marie s Ježíškem nebo Jan Křtitel, idealizovaný život nevolníků, čímž je zároveň adoruje. O tom svědčí mj. vystavená mistrovská olejomalba Při žni s venkovankou, která na pozadí obilných lánů kojí svoje dítě.

Napoleonovy jezdecké boty a mořský hřbitov

Ačkoliv se výstava soustředí na výtvarná díla romantismu, kurátoři do ní pro bližší pohled na danou epochu zahrnuli i několik unikátních trojrozměrných historických exponátů. Mezi nimi zejména jezdecké boty Napoleona Bonaparta, které měl mít při svém tažení do Ruska v roce 1812, deník malíře Ludwiga Richtera z cesty do Francie roku 1820 či dirigentská hůlka Carla Marii von Webera.

Aktuální aspekt vnášejí do výstavy interakce soudobých autorů, které se po estetické či obsahové stránce dotýkaji epochy romantismu. Na začátku výstavy jde o zvukovou instalaci Susan Philipsz, vytvořenou z tónů dechových instrumentů poškozených během válek. Silné pocity vzbuzuje velkoplošná fotografie rozbouřeného moře. Fotograf Wolfgang Tilmanns jejím prostřednictvím ztvárnil migrační vlnu v roce 2015, v níž se širé oceány staly pro mnohé hřibitovem. Videoperformance Andreje Kuzkina poukazuje na beznadějné snažení lidského individua.

Výstava Sny o svobodě. Romantismus v Rusku a Německu probíhá v drážďanském Albertinu do 6. února 2022. Více na www.skdmuseum.de. 

Výstava vznikla za přispění Goethe-Institutu v Moskvě.

Pohled do výstavy "Sny o svobodě. Romantismus v Rusku a Německu" | Koláž© SKD, Foto: David Pinzer