Německá knižní cena 2021
V řadě žen

Román Antje Rávik Strubel Blaue Frau (Modrá žena) byl vyhlášen nejlepším románem roku. Německou knižní cenu roku 2021 získala náročná a angažovaná spisovatelka.
 

Od: Marie Schmidt

Spisovatelka a překladatelka Antje Rávik Strubel byla v pondělí večer oceněna Německou knižní cenou. Cenu, která je udělována za nejlepší román roku, dostala za knihu Blaue Frau (Modrá žena). Je to příběh ženy, která si po znásilnění musí znovu najít cestu zpátky k myšlení a jazyku. Za tímto účelem se stáhne do ústraní do paneláku v Helsinkách, tedy na severním okraji Evropy. Odtamtud se hlavní postava Adina, pocházející z České republiky, vrací prostřednictvím vyprávění zpět ke zkušenostem, které získala jako studentka a praktikantka v Berlíně a v prázdninovém letovisku v oblasti Uckermark. Její východoevropský původ vyvolává v mnoha lidech, kteří se s ní setkávají, spíše představy než opravdový lidský zájem.

mluvení o násilí

Spisovatelka Antje Rávik Strubel vytváří v této knize nelineární časovou strukturu předjímaných a zpětně uchopovaných momentů a staví do kontrastu právní jazyk, kterým se projednávají sexuální útoky, a zkušenosti své postavy, která pro tyto útoky musí pracně hledat výraz. Modrá žena, podle které je kniha nazvána, je postava objevující se v mezikapitolách románu. Představuje pohádkový protějšek vypravěčky, postavu, se kterou vypravěčka může mluvit o psaní na téma násilí.

Blaue Frau je formálně a esteticky náročné vyprávění, které pravděpodobně najde lepší pochopení u veřejnosti senzibilizované hnutím MeToo, přestože kvůli sebereflexivnosti autorčina psaní se tento titul v nedávných debatách neobjevuje.

Autorka však přesto nedala jinak, než že ve svém děkovném projevu vyjádří svůj politický postoj. Ohradila se proti tomu, že vlastně samozřejmě působící touhy po zvýšení vnímavosti vůči strukturnímu násilí a samostatně zvolená pojmenování bývají znevažovány jako politická korektnost.

ženské psaní

„Možná, že to, co je samozřejmé, se musí nejdříve stát zase nezřejmým, aby zůstalo samozřejmým,“ citovala spisovatelku Ilse Aichinger. Ve svém projevu odkazovala také na Virginii Woolf a poděkovala své mentorce Silvii Bovenschen, která zemřela v roce 2017 a které je kniha věnována. Od ní pochází dodnes směrodatná studie Die imaginierte Weiblichkeit (Imaginovaná ženskost) z roku 1979, která se věnuje otázce, co asi umlčelo hlasy žen v dějinách literatury. Antje Rávik Strubel, která přeložila do němčiny díla spisovatelek Joan Didion a Lucii Berlin, tím odkazuje na ženské psaní, které nereaguje jednoduše sebeprosazováním, ale zajímá se výslovně o nejistoty a proměnlivost jazyka i společenských poměrů.

Německou knižní cenu uděluje porota, která zastupuje knihkupce, pořadatele literárních akcí a kritiky. Členové poroty musejí z nominovaných knih vybrat jednu, vhodnou pro ocenění. Letos předsedal porotě Knut Cordsen, kritik z veřejnoprávní televizní a rozhlasové společnosti Bayerischer Rundfunk. Slavnostní předání ceny v prostorách starobylé frankfurtské radnice Römer je první velkou událostí veletržního týdne – v roce 2021 se přinejmenším mohla opět konat za přítomnosti menšího počtu diváků. V sále byli přítomni i nominovaní autoři Norbert Gstrein, Monika Helfer, Christian Kracht, Thomas Kunst a Mithu Sanyal.