Flurin Jecker
Lanz

Protože se Lynn, jeho idol, zapsala na projektový týden „Píšu blog“, ocitl se ve skupině rovněž Lanz. Bohužel však přehlédl, že projekt řídí jeho stupidní třídní učitel Gilgen – zatraceně –, a ještě ke všemu se Lynn v kurzu nejdřív vůbec neobjeví a i později se chová spíše odtažitě. Hm. Téma na blog Lanze taky nenapadá, a tak to celé, jako určitou sebereflexi, prostě nazve „Můj blog u pana Gilgena“. Tam si pak utahuje z „Gilgonatora“, popisuje své pokusy o sblížení s Lynn, vypráví o střetech s novým přítelem své matky a svěřuje se s pochybnostmi o světě i sobě samém. Otevřeně a upřímně, občas pošetile, často hlubokomyslně buší Lanz do klávesnice vše, co se mu honí hlavou i srdcem.  Debut Flurina Jeckera – jeho závěrečná práce na Švýcarském literárním institutu –, je deníkovým románem 2.0., dílem osvěžujícím, po jazykové stránce kreativním a určeným všem, kterým je zrovna teď či někdy bylo čtrnáct.

Pro čtenáře od 14 let