Tradice/Inovace
Knihovny v Německu a České republice
Výstava v tematickém prostor Goethe-Institutu
Vznik Jihočeské vědecké knihovny se datuje do roku 1885, kdy byla v Českých Budějovicích založena knihovna českých spolků. Ta byla neustále rozšiřována, často se stěhovala a zvyšovala počet čtenářů. V roce 1945 byla přeměněna na vědeckou knihovnu. V roce 2020 byl otevřen nový pavilón knihovny, který se vyznačuje jasným geometrickým designem. | Foto (detail) © Pavel Dolejší
Hornolužickou vědeckou knihovnu tvoří knihovna bývalé Hornolužické vědecké společnosti z roku 1779 a soukromá Milichova knihovna, která se do Zhořelce dostala v roce 1727. Jedná se o klasickou scénickou knihovnu inspirovanou barokní divadelní architekturou - s triumfálními oblouky poznání, které rozdělují sál jako kulisy. Knihovna se nachází v německo-česko-polském pohraničí a zaměřuje se na slavistiku: obsahuje mimo jiné historické spisy o lužické srbštině a slovanském starověku. | © Oberlausitzische Bibliothek der Wissenschaften
V pražském Klementinu, bývalém jezuitském klášteře, sídlí od roku 1930 Národní knihovna ČR. Mnohé části budovy a jejích sbírek jsou však mnohem starší. Velkolepá barokní knihovna byla otevřena jezuity v roce 1722 a patřila jimi založené univerzitě, která byla později sloučena s Karlovou univerzitou. V roce 1781 založil její tehdejší rektor Karel Ungar sbírku české literatury, takzvanou Bibliotheca Nationalis. To byl počátek dnešní Národní knihovny. | © Bruno Delzant
Okresní knihovna Kalk v Kolíně nad Rýnem, která byla otevřena v roce 2018, nabízí kromě klasické nabídky knih také mnoho novinek. Mezi ně patří například 3D tiskárna, programovatelní roboti pro všechny věkové kategorie, moderní vybavení pro virtuální realitu a hry a speciálně vyvinutá interaktivní velkoplošná obrazovka. Tato stěna s elektronickými značkami umožňuje uživatelům pracovat současně a společně na velkoplošných grafikách, graffiti a animacích. | © Marco Heyda/includi
Historie české Národní technické knihovny sahá až do roku 1718. Ve své třistaleté historii se knihovna několikrát stěhovala: v 18. století byla dočasně umístěna v Klementinu, později ve Svatováclavském semináři a od 20. let 20. století opět v Klementinu. V roce 2009 byla otevřena současná pobočka v centru kampusu ČVUT v Dejvicích. Budova se vyznačuje zvláštní ekologickou šetrností a uměleckým designem: atrium zdobí více než 200 komiksových kreseb známého umělce Dana Perjovschiho. | © Anna Weber
Bývalá "Vévodská knihovna" ve Výmaru, založená v roce 1691, zažila dvě období rozkvětu: nejprve za vévodkyně Anny Amálie, později za německého národního básníka Johanna Wolfganga von Goethe který ji od roku 1797 vedl jako hlavní knihovník. Téměř přesně o dvě stě let později byla knihovna zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2004 bohužel v budově vypukl požár, který se stal největším požárem knihovny v Německu po 2. světové válce. Shořela řada rukopisů a unikátních předmětů, ale velká část sbírky - například Nietzschova soukromá knihovna - byla zachráněna. Knihovna byla znovu otevřena v roce 2007. | © Hannes Bertram/Klassik Stiftung Weimar
Knihovna strahovských premonstrátů se skládá ze dvou částí: Teologického sálu (na snímku) z konce 17. století ve stylu italského baroka a Filozofického sálu z konce 18. století ve stylu raného klasicismu. Od 19. století navštěvovalo stále slavnější knihovnu mnoho významných osobností, například britský admirál Nelson nebo manželka francouzského císaře Napoleona Bonaparta. Jedním z největších pokladů knihovny jsou "Strahovská evangelia", rukopis z 9.-10. století. | © Prague City Tourism
Okresní knihovna Hubland ve Würzburgu, otevřená v roce 2019, sídlí v neobvyklé budově - bývalé letištní věži. Je však inovativní i v jiných ohledech. Podle konceptu "otevřené knihovny" se do plánování zapojili občané a navrhli místo, které slouží především jako místo setkávání: jako obývací pokoj pro celou čtvrť. K podnětné výměně názorů vybízejí neobvyklá místa k sezení, jako stroj na silniční stavitelství, UFO nebo dokonce horkovzdušný balón. | © Marco Heyda/includi
Rajhradská benediktinská knihovna je jednou z největších a nejstarších klášterních knihoven v České republice. Sbírka obsahuje více než 65 000 svazků, z nichž přibližně třetina byla napsána před rokem 1800. Od roku 2005 je knihovna součástí Památníku písemnictví na Moravě. | © Jan Zavadil/Muzeum Brněnska
Od svého založení v roce 1901 obývala stuttgartská městská knihovna různé prostory, například v letech 1965-2011 bývalý královský palác Wilhelmspalais. Její současné umístění bylo architektonicky inspirováno římským Pantheonem a francouzskou Národní knihovnou. 11 pater dohromady tvoří přísně čtvercovou krychli, v níž se nacházejí inovativní oddělení, jako je "Knihovna nespavců", která je otevřena nepřetržitě, "Grafotéka" (s uměleckými díly k zapůjčení) a "Zvukové studio" (s hudebními nástroji k použití na místě). | © Stadtbibliothek Stuttgart / yi architects / martinlorenz.net
