Umělá inteligence a knižní trh
Stroje, které píší romány?

I v knižní branži je umělá inteligence čím dál tím důležitější. Některé naděje jsou realistické, jiné spíše sci-fi.

Od: Matthias Bischoff

Vývoj umělé inteligence přinesl v uplynulých letech v mnoha oblastech převratné změny. Umělá inteligence se stala mocným nástrojem především v ekonomice – tam zejména v prodeji a marketingu – , ale i v politických rozhodovacích procesech. Setkáváme se s ní každý den a všude, často v neviditelné podobě jako součást aplikací nebo internetových stránek. Mnohé toto téma fascinuje: jen vědecké nakladatelství Springer na toto téma eviduje více než 200 titulů v německém jazyce a více než 3.500 titulů v angličtině. Jak to ale vypadá s využitelností umělé inteligence v samotné vydavatelské branži – jaké možnosti se nabízejí, jaké existují vize budoucnosti?

Bude umělá inteligence vyčenichávat trendy?

Jak tomu v tomto spíše tradičně zaměřeném oboru bývá, stojí proti sobě skeptici a nadšenci pro pokrok: Jedni se obávají manipulace čtenářů a zákazníků, kteří kupují knížky, druzí pevně věří, že díky umělé inteligenci půjde mnohem lépe zjistit a posléze i uspokojit jejich potřeby. Stejně jako ostatní obory se i knižní branže snaží pomocí umělé inteligence napodobit lidské myšlení a jednání. Cílem je vyřešit s využitím umělé inteligence komplexní úkoly a především predikovat chování, přesněji: chování zákazníků při kupování knih. V prvé řadě jde o prodej knih, které už jsou vytištěné, a pomocí algoritmů je možné velmi přesně identifikovat jejich potenciální kupce. Pokud používáte internetové stránky jako Amazon, dobře to znáte: Když něco koupíte, při všech dalších návštěvách této stránky vám jsou předkládány nabídky knih s podobným obsahem. Navíc mohou na potřeby kupujících také přesně reagovat newslettery nebo služby zasílání zpráv. Pro Amazon, Google nebo Facebook představují všichni jejich zákazníci gigantické hromady dat, transparentní a otevřené všem možným vlivům.

Ale tyto postupy už dnes nejsou žádná novinka a ani k tomu není zapotřebí umělá inteligence. K prodeji či šíření knih tímto způsobem úplně stačí dávno vyzkoušené algoritmické procesy. Vize o využití umělé inteligence začínají o krok dříve. Velká nakladatelství na celém světě si kladou otázku: Jaké knihy bychom měli příští a přespříští rok vydávat? Oblast literatury je samozřejmě vytčena před závorku, protože čtenáři čtou své oblíbené autory. Mají radost z nových knih svých oblíbených spisovatelů, jejichž jazyk milují, a to téměř nezávisle na tom, o jakém tématu píší.

Ale pod literárním vrcholem se rozkládá velká šedá sféra žánrové literatury – historické romány a detektivky, populárně naučné knihy a příručky. Právě v této oblasti již několik let probíhají snahy co nejrychleji a nejspolehlivěji předpovědět trendy a témata příštích let. Při vyhledávání v metadatech mohou hesla napovědět, co se často hledá na síti, k jakým dochází posunům, kolik milionů lidí se na určitých stránkách pohybuje. Z toho vyvozené závěry umožňují nakladatelům najít vhodné autory a daná témata jim zadat. Takové postupy jsou pochopitelně ještě v plenkách a v branži se o tom také otevřeně moc nemluví, neboť to odporuje ideálu, že výběr závisí jen a pouze na originálním knižním nápadu.

Knihy píšou lidé

I když nás v nadcházejících letech jistě nečeká žádná revoluce a kulturní pesimisté se ještě nemusí obávat, že umělá inteligence bude ovlivňovat, nebo dokonce převezme knižní produkci, seriózní studie se shodují, že vliv umělé inteligence v následujících letech poroste. Frankfurtský knižní veletrh spolu s Gould Finch vydal už v roce 2019 dokument nazvaný White Paper, který vychází z odpovědí 233 respondentů z nakladatelství ze 17 zemí. Většina dotazovaných očekává, že význam umělé inteligence ve vydavatelské branži dále poroste. 25 procent nakladatelství, která se ankety zúčastnila, už do umělé inteligence investovalo. Přesto neočekávají žádné velké skoky: nikdo se zatím nehrne do velkých investic, protože vůbec není jisté, jestli nakonec skutečně povedou k navýšení zisku. Zástupce ředitele Frankfurter Buchmesse Holger Volland je přesvědčený, že nakladatelství si od umělé inteligence slibují zejména zvýšení efektivity, ale také příležitosti v nových obchodních oblastech. Upozorňuje však, že „integrovat nové technologie tak, aby se zohlednily kulturní zvláštnosti nakladatelské branže, bude velká výzva.“

Zvláštností tohoto trhu je právě lidská kreativita. Na valné hromadě akcionářů nejmenovaného nakladatelství obchodovaného na burze se jeden akcionář zeptal, proč nakladatelství nemá v nabídce i „něco jako Harryho Pottera“, vždyť tím by se přece daly vydělat peníze. Jenže žádná umělá inteligence na světě nepřijde s nápadem poslat kluka do čarodějnické školy a nechat ho tam bojovat o dobro a zlo i o svůj vlastní život. Stroj zatím jenom umí rozpoznat, co už existuje nebo co se chystá. Umí zjistit, jaký je trend nebo jaké jsou oblíbené barvy knižního přebalu. Ale knihy píšou lidé pro lidi.

Pracné a nákladné

Možná, že vývoj za pár let pokročí natolik, že umělá inteligence sice nenahradí práci lektora, ale bude ji podporovat. S pomocí umělé inteligence bude teoreticky možné v krátkém čase naskenovat velké množství textu a zkontrolovat, zda se rukopisy obecně hodí do programu nakladatelství. Nový software LiSA (screening a analýza literatury) hamburské firmy QualiFiction nabízí analýzu beletristických rukopisů na základě tématu, citovosti a stylu a navíc dokáže zjistit i to, jestli je text spíše veselý či ponurý a jestli je napsaný jednoduše nebo složitě. Software jako ten od QualiFiction, který skupina Börsenvereinsgruppe des deutschen Buchhandels vyhlásila start-upem roku 2019, se nejspíš dříve nebo později stane součástí nakladatelského světa. Nezávislý lektor Walter Greulich na kongresu future!publish v roce 2019 informoval, že v USA už se k posuzování rukopisů počítačové programy používají. Základním předpokladem k nasazení umělé inteligence v nakladatelské branži je ale dostupnost dat. Vyfiltrovat relevantní informace z mnoha heterogenních systémů – z recenzí, předplatných, výpovědí, doporučení čtenářů na Amazonu atd. – je nesmírně pracný a nákladný proces. Pro menší nakladatelství budou takové náklady příliš vysoké.

V posledních letech se nicméně podařilo pomocí umělé inteligence modernizovat seznam veškerých obchodně dostupných knih (VLB), který obsahuje cca 2,5 milionu titulů, ba dokonce ho zásadně proměnit. Ale i zde stojí na začátku práce lidí z branže, kteří systém  krmí daty a kontrolují. Do systému zároveň vstoupila nová klasifikační kategorie, a sice tzv. motivace číst. Jako doplněk ke skupinám zboží a tematické klasifikaci otevírá nové možnosti při prodeji knih, protože se zaměřuje na nevědomé potřeby čtenářů jako např. „vzrušení“, „chuť se zasmát“ nebo „být překvapen“. Prodejci knih by s touto novou pomůckou měli být v budoucnosti schopni lépe najít vhodné knihy pro své zákazníky.

Možnosti použití umělé inteligence jsou tedy velice rozmanité: Mnohé je ještě v plenkách, mnohé patrně bude použitelné v praxi, ale leccos také bude pro knižní branži s mnoha malými a středními vydavatelstvími příliš drahé. Algoritmy mohou při práci v nakladatelstvích a knihkupectvích pomáhat, ale člověka nenahradí. Úspěch knihy závisí na tolika předem těžko kalkulovatelných faktorech, že výroba „stoprocentních bestsellerů“, jak si ji někdo ve snu možná představuje, zůstane i nadále sci-fi.