Tematický prostor
Kdo se bojí umělé inteligence?

Kultura
Roboti
Komunikace
Média k tématu
UI na Goethe-Institutech po celém světě
Odkazy

Digitální technologie, algoritmy, umělá inteligence se staly součástí našeho každodenního života. Tady se dočtete jak o výhodách digitálního světa, tak o nevýhodách a jejím vlivu na jednotlivce, skupiny lidí i společnost jako celek. Sledujte i naše doprovodné akce k tématickému prostoru!
Přehled proběhlých akcí najdete v našem archivu.

Kultura

Dystopie jsou ve sci-fi literatuře velmi oblíbené. A němečtí autoři a autorky se v mezinárodním srovnání rozhodně neztratí.

Science-Fiction
V jiných světech

O přátelských Marťanech, o umělé inteligenci v honbě za zločinci a o bolševické revoluci ve Švýcarsku – deset německy psaných sci-fi románů, které byste měli znát.

Film
Člověka lze ovšem nahradit

Historii science fiction můžeme do jisté míry sledovat jako historii našeho vztahování se ke světu techniky. Science fiction úzce souvisí s industrializací společnosti a je kulturní reakcí na její společenské dopady.

Kulturní tip
Science Fiction a umělá inteligence

Po celou dobu, co existuje kinematografie, se filmy věnují i tomu, jak by mohla vypadat naše budoucnost. Festival sci-fi filmů Future Gate 2021 v tomto směru nedávno v pěti českých a slovenských městech ukázal pohledy na umělou inteligenci v rámci Postapokalyptické edice.

Umělá inteligence je na knižním trhu zatím ještě v plenkách. Zda bude umělá inteligence někdy schopna napsat dalšího Harryho Pottera, se teprve uvidí.

Umělá inteligence a knižní trh
Stroje, které píší romány?

I v knižní branži je umělá inteligence čím dál tím důležitější. Některé naděje jsou realistické, jiné spíše sci-fi.

Co je realita?
Skutečnější než skutečnost

Jak by se mohla a měla definovat skutečnost v dobách virtuálních a alternativních realit, brýlí pro virtuální realitu a falešných zpráv?

Dan Stevens a Maren Eggert ve filmu Ich bin dein Mensch (Jsem tvůj člověk) režisérky Marii Schrader

Blogeři a blogerky z Berlinale 2021
Jinak než z mužského pohledu

Ženské postavy vyhovující mužskému pohledu („the male gaze“) jsou v mnoha filmech odrazem společnosti, která ženy po staletí učí, aby se líbily. Maria Schrader rozkrývá tento úhel pohledu ve svém vtipném a chytrém filmu Ich bin dein Mensch (Jsem tvůj člověk).

Zdrojový kód funguje v podstatě jako kuchařský recept. Algoritmy určují náš každodenní život.

Umělá inteligence
Algoritmy jsou jako kuchařské recepty

Má-li jídlo chutnat, měly by být přísady pečlivě vybírány. Sebastian Schelter, expert na algoritmy, se v rozhovoru zmiňuje o umělé inteligenci, o tom, jak z nás umělá inteligence snímá břemeno rozhodování a jak ovlivňuje náš život.

Algoritmy a kódy kolem nás – disruptivní síly naší doby

Strach z techniky
"Kritický pohled může vést k větší péči"

V Německu se do inovativních technických startupů investuje méně než například v USA. Je to znamení větší skepse vůči technologiím?

Soudobé umění
Rezidence v České republice

Rezidence jsou pro Goethe-Institut důležitým nástrojem podpory umělecké mobility, propojení a kulturního transferu. S našimi lokálními partnery vyvíjíme nové modely a formáty.

Roboti

Umělá inteligence
Lidský robot klepe na dveře

Mezinárodní výzkumné sítě pracují na robotech, kteří se člověku podobají nejen svým intelektem, ale i svými pohyby a chováním. Nějakou dobu to však asi ještě potrvá, než s námi umělá inteligence bude moci komunikovat jako rovný s rovným.

Demokracie potřebuje myšlení
Jak se v digitálním světě učíme nově myslet

V budoucnosti budeme potřebovat digitálně suverénní a kulturně kompetentní občanky a občany. Demokracie totiž potřebuje myšlení! Peter Weibel, ředitel centra ZKM Karlsruhe, proto podporuje vznik nových vzdělávacích, sociálních a demokratických hnutí a proměnu muzeí na místa bezplatného vzdělávání občanů.

Sociální robotika
Naučit se žít s roboty

Když se stroje účastní života, potřebuje společnost nová pravidla. Přinášíme rozhovor s filozofkou Johannou Seibt, která na Aarhuské univerzitě v Dánsku provádí výzkum v nové výzkumné oblasti zvané „robofilozofie“ (robophilosophy). K tomuto tématu iniciovala Johanna Seibt také vznik konference, která se koná každé dva roky – v roce 2020 se konala online v době od 18. do 21. srpna.

VR hra 35.000 Feet, jejímž autorem je Matthieu Cherubini, simuluje let nad Sýrií

Umělá inteligence a umění
Těchto sedm umělců probouzí algoritmy k životu

Nechávají algoritmy tančit a vdechují život softwaru. Umělci, kteří experimentují s umělou inteligencí, zkoumají ji a stírají hranice mezi člověkem a strojem. Kdo má rád sci-fi seriál Černé zrcadlo (Black Mirror), bude tyto umělce milovat.

Průmysl 4.0
Konec lidské práce?

Nová průmyslová revoluce je za dveřmi: V této souvislosti se pro stoupající automatizaci ve výrobě a logistice používá pojem „průmysl 4.0“. Miniaturní počítače dokáží dnes řídit obrovské stroje a zařízení a stále častěji nahrazují lidi, kteří tuto práci doposud dělají.

Umělá inteligence a umění
Empatický algoritmus

Umělá inteligence se už dávno stala součástí našeho běžného života. Dělá naše chytré telefony chytřejšími, stanovuje lékařské diagnózy a píše scénáře. Mohla by nás brzy překonat i ve věcech kreativity a empatie – a dopomůže nám jednoho dne dokonce i k nesmrtelnosti?

Umělá inteligence
Ten, který odpovídá

O nepřeklenutelných rozdílech mezi lidmi a stroji – esej.

Rezidence robotů

Mezinárodní výzkumné týmy už dlouho pracují na vývoji robotů, kteří se lidem podobají nejen co do intelektu, nýbrž kteří se také podobně jako lidé pohybují a chovají.

Komunikace

Algoritmy
My je vytváříme a onY nás formují

Technický pokrok slibuje hodně, ale často přináší něco úplně jiného. Tak to bylo na začátku 20. století s pračkou a tak by to dnes mohlo být s umělou inteligencí.

Právo na vlastní já
Digitální panoptikon

Jeden kontroluje všechny: Tak si britský filosof Jeremy Bentham (1748–1832) představoval moderní věznici. Z jeho konceptu zvaného „panoptikon“ se stal v dnešní době „netoptikon“ – internet, který je kontrolován jen několika společnostmi.

Vláda pomocí algoritmů
Totální dohled

Algoritmy, které na základě nashromážděných dat odměňují nebo trestají občany nějaké země – v Číně nebo Indii je vláda pomocí algoritmů („algorithmic governance“) už dávno realitou. Také v Německu však už počítačové programy dělají rozhodnutí, která mají důsledky pro mnoho lidí.