„Luz“, Tilman Singer
Halloweenský speciál: Horory z Německa (II)
První celovečerní film Tilmana Singera nabízí řadu interpretací záhadného příběhu o posedlosti démonem.
Od: Miguel Muñoz Garnica
Hluboko uvnitř, pod silnou vrstvou možných podtextů, je Luz filmem o lásce. V mlze, která prostupuje i interiérové záběry, lze odhadnout jednotlivé části příběhu: řádová internátní škola, dva teenageři, zakázaný románek... V závěrečné scéně se chilská představitelka hlavní role Luz (Luana Velis) ocitá v jakémsi abstraktním očistci, kde je obrazně i doslova konfrontována s bolestnými vzpomínkami. A možná po tomto procesu se mlhavé osvětlení, které ji obklopuje, otevře okamžiku, kdy Luz [Luz znamená ve španělštině doslova světlo] spatří samotné světlo. Ve svém debutovém filmu nechává Singer závěrečný záběr na hlavní hrdinku otevřený možnosti intimního odhalení a evokace cizích bytostí.
Posedlost
Luz je film, který čerpá hororové prvky z posedlosti démonem. Tilman Singer projekt původně koncipoval jako krátký film, který by se skládal z výslechové sekvence uprostřed filmu. Když tento koncept dále rozvíjel, zahrnul do něj prvek posedlosti, ale jeho „podstatou“ nebylo nabýt fyzické přítomnosti. Posedlost tak zůstává zcela neurčitá, kolísá mezi nehmotnými obrazy a vyprávěním. Ačkoli se v tomto smyslu objevují konvenčnější scény – zjevení posedlé postavy s prázdnýma očima a hrdelním hlasem –, ve filmu Luz není nikdy zcela jasné, kdo jsou ti posedlí, zda vůbec existují postavy, které posedlé nejsou, ani co přesně je posedlá bytost zač. Máme-li věřit milostnému příběhu v pozadí, posedlost má podobu sil, které nás ovládají a říkají nám, co máme dělat a koho máme milovat.
