Umění a dějiny
Příběh Goethova pomníku
Goethův karlovarský pomník z roku 1883 má za sebou pestrou historii. Zbožňováno, nenáviděno, strženo i ztraceno bylo toto umělecké dílo, které kdysi zdobilo centrum světoznámého lázeňského města. V roce 2015 se jím inspiroval slavný český umělec Jiří David, který na jeho základě vytvořil dílo Nepomník, umístěné v Goethe-Institutu. Torzo původního pomníku najdete od roku 2018 Goethově stezce v Karlových Varech.
Johann Wolfgang von Goethe navštívil Karlovy Vary třináctkrát: „Na světě jsou jen tři místa, na nichž bych chtěl žít: Výmar, Řím a Karlovy Vary“, řekl. Aby Goethova záliba k lázeňskému městu neupadla v zapomnění, postavili místní radní slavnému básníkovi v roce 1883 pomník. Sestával z nádherného mramorového podstavce a Goethovy busty, již vyhotovil stuttgartský sochař profesor Adolf von Donndorf (ten ovšem toto své dílo později označil za značně nepodařené).
Goethe v odsunu
Na prestižním místě před Císařskými lázněmi stál pomník až do roku 1946. Bomby, dopadající na město v závěru války, jej sice ušetřily, padl ovšem za oběť poválečným čistkám. Městem zřízená “Místní osvětová rada” rozhodla nejprve o jeho zabednění a následném stržení.Člen rady a přednosta Stavebního přadu v Karlových Varech tehdy toto rozhodnutí zdůvodnil následujícně: „O genialitě Goethově a jeho světové slávě není třeba se šířiti. Jeho význam v dějinách Karlových Varů, které si oblíbil, které opěvoval a jejímž geologickým průzkumem se zabýval jako jeden z prvních, je nesporný. Uznávajíce toto vše, zjišťujeme naproti tomu, že byl typickým představitelem němectví. Je známa jeho úcta až servilnost vůči aristokracii a panovnickým rodům […]. Ačkoliv byl velikánem literatury, jako člověk byl malý, jeho lidský profil je nám cizí a ne příliš sympatický.“ *
V roce 1946 se plán změnil ve skutečnost: zatímco busta směla skončit alespoň v muzeu, mramorový sokl byl použit jako suť na vyplnění jednoho z kráterů po bombardování. Pak se na něj zapomnělo. Teprve v zimě 2014 jej ze země náhodně vyrýpl bagr při stavbě parkoviště. Na prosbu Goethe-Institutu následně město Karlovy Vary nalezené části podstavce velkoryse zapůjčilo do Prahy k vystavení.
Cesta tam a zase zpátky
Oba historií značně poznamenané mramorové kusy o váze několika tun doputovaly v září 2015 do Prahy, kde se staly jedním z vrcholů oslav 25. výročí otevření Goethe-Institutu v České republice. Na Masarykově nábřeží byly části pomníku poprvé po 70 letech složeny do vzpřímené podoby a nabídly prostor pro novou instalaci Jiřího Davida nazvanou Nepomník. Ta se ukázala být velmi populární a kontroverzní – alespoň podle mediálních odhlasů.Jiří David umístil na zbytky historického podstavce zahradní kolečko, které naplnil symboly odkazujícími na pomíjivosti kultury. V popředí všeho stála otázka: komu a čemu se kloníme a jak zacházíme s kulturním dědictvím našich předků?
V zimě 2015 následovalo překvapení: Městská část Praha 1 oficiálním dopisem žádala okamžité odstranění tohoto uměleckého díla. Argumentováno přitom bylo tím, že kamenný artefakt je v podstatě překážkou na komunikaci a může být pro chodce ohrožující. Z trvalé přítomnosti karlovarského artefaktu v pražských ulicích se hlavní město rovněž nezdálo být příliš nadšeno.
Následující dva roky se Goethe-Institut pokoušel názor pražských úřadů změnit, na konci však stálo definitivní „ne“. Krátce před Vánoci 2017 se tak pomník vydal znovu na cestu – domů do Karlových Varů.
Rozsekaný svědek
V domovských Varech se kdysi odsunutý a v Praze odmítnutý Goethův podstavec dočkal vřelého přijetí. Město se přiklonilo k názoru, že historický artefakt by měl být znovu vztyčen na novém místě a sloužit coby svědek a dokument obzvláště proměnlivého příběhu česko-německých kulturních vztahů.16. září 2018 tak byl původní podstavec pomníku odhalen na Goethově stezce, nedaleko místa, kde se mezi lety 1883-1946 tyčil celý pomník. V jeho těsném sousedství, na novodobém podstavci z 50. let, spočívá i původní Goethova busta.
Zda se tím turbulentní příběh Goethova karlovarského pomníku uzavře, ukáže až čas. Jednalo se například o informační tabuli, uvažovalo se i o mobilní aplikaci, která by zájemce provedla po Goethových stopách v Karlových Varech. Po stopách, z nichž se i dnes můžeme dozvědět mnoho zajímavého.
* Citát z Slabotínský, Radek: Osudy karlovarských soch a pamětních desek po roce 1945. IN: XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006).