S rozvojem Společného evropského referenčního rámce pro jazyky lze úroveň jazykových znalostí pro určitý jazyk popsat na základě stanovených úrovňových stupňů.
Popsáním kompetenčních stupňů byly vyvinuty standardy, které poprvé umožňují porovnání učebních výkonů jak v rámci vzdělávacího systému, tak i na mezinárodní úrovni, a to nezávisle na poskytovatelích vzdělání, formách škol a závěrečných zkouškách. Tyto standardy se však nevztahují na osvojování cizích jazyků u čtyřletých až desetiletých dětí.
Standardy pro tuto věkovou skupinu, jak byly formulovány například Poradním, informačním a diskusním kruhem (BIG-Kreis)
[1], poskytují orientaci v otázce, kterých kompetencí mohou desetileté děti na bázi 120 vyučovacích hodin dosáhnout. „Dovednostní profily“ organizace BIG platí pro každý cizí jazyk a zahrnují komunikační, mezikulturní a metodické kompetence i popis jazykových prostředků. V tomto ohledu mohou sloužit jako základ pro další rozvíjení školních kurikul.
[2]
Takový popis vzdělávacích standardů pro výuku cizích jazyků na základní škole však nepřihlíží k otázce, jak učení probíhá a kolik učebního času je každému jednotlivému dítěti poskytnuto. Aby se dala zjistit a zlepšit kvalita výuky, vyvíjejí a provádějí se například testovací postupy, které zahrnují pokud možno všechny účastníky vzdělávacího procesu.
Malé děti, které přejdou z mateřské školy do školy základní, jsou jazykově testovány, aby se získal přehled o tom, do jaké míry budou moci sledovat nastávající školní jazykovou výuku. Děti z mateřských a základních škol si dnes stále častěji – např. z iniciativy školských úřadů a zřizovatelů škol – vedou učební deník nebo portfolio, které jim samotným i jejich učitelům a rodičům poskytuje přehled o jejich úspěších při učení.
Doporučení:
- Vzdělávací standardy pro výuku cizích jazyků na základní škole by měly být pojaty do kurikulárních dokumentů, aby učitelům mohly poskytnout základ a rámec pro jejich výuku cizích jazyků.
- Obsah a formy zjišťování úrovně znalostí by měly být přizpůsobeny dítěti a jak obsahově, tak i metodicky přihlížet k principům raného osvojování cizích jazyků.
- V rané výuce cizích jazyků by měla být snaha o dosažení měřitelných jazykových výsledků upozaděna ve prospěch cíle, kterým je všestranný rozvoj dětské osobnosti a vytvoření a udržení motivace k osvojování cizích jazyků.
- Cizí i vlastní evaluace by se měly plánovat pro delší časový úsek a mělo by se v nich stále pokračovat.