Vzdělávání odborných vychovatelek a učitelů jazyků se z mezinárodního hlediska ubírá mnoha různými cestami, a proto je ve své struktuře velmi nejednotné. Učitelské síly, které vyučují cizí jazyk na základních školách, mohou mít například vzdělání vychovatelky nebo učitelky základní školy s přídavnou kvalifikací pro ranou výuku cizího jazyka, nebo mají vzdělání odborné učitelky.
Vychovatelky, které jsou postaveny před úkol vyučovat cizí jazyk, mezitím často formou dalšího vzdělávání získávají kvalifikaci „odborné vychovatelky s jazykovou specializací“. Nejprve by mělo být vzděláním zaručeno, že všeobecné principy vzdělávání v mateřských a základních školách budou zprostředkovány tak rozsáhle, že budou zahrnuty do plánování a realizace vzdělávacích procesů.
K tomu patří i dobré znalosti o vývoji dítěte a o věkově přiměřeném zprostředkování obsahu učiva. Při učebních procesech se aktivity dětí a jejich vlastní iniciativa v souhře s jejich přirozenou ochotou učit se uplatňují stejně jako vstřebávání informací v sociálním kontextu nebo prostřednictvím příslušné důvěrné osoby nebo osoby učitele.
[2]
V ideálním případě by se během studia měl probrat veškerý obsah, který je pro vytčenou činnost zásadní, a to samozřejmě vždy ve vztahu k otázce, jak mají být v cizím jazyce zprostředkovány.
Doporučení:
- Odborné vychovatelky a učitelé pro rané osvojování cizího jazyka by měli být vzděláváni ve specifických studijních oborech, zaměřených na jazykovou výuku dětí.
- Studium by mělo být orientované na kompetence a zprostředkovat co nejrozsáhleji teoretické základy, ale také rozvíjet a podporovat kompetence pro praktické jednání v cizím jazyce.
- Pro rané osvojování cizího jazyka v mateřské a základní škole by měli vychovatelky a učitelé ovládat jazyk na stupni B2 až C1 Evropského referenčního rámce pro jazyky, aby děti měly k dispozici pokud možno bezchybný a autentický jazykový model.
- Během studia by měl být cizí jazyk jazykem pracovním a měl by se používat co nejčastěji.
- Obsah učiva by měl být zaměřen mezikulturně, to znamená, že by se mělo přihlížet k oběma jazykům a kulturám – k výchozímu jazyku/výchozí kultuře i cílovému jazyku/cílové kultuře – a oba jazyky resp. kultury by měly být uváděny do vzájemného vztahu.
- V ideálním případě by studující měli být připravováni na praktickou realizaci didaktiky vícejazyčnosti, to znamená na zohledňování a zužitkování všech jazyků, kterými se v učební skupině potenciálně hovoří, i na zohledňování a zužitkování předchozích zkušeností dětí s učením jazyků.
- V rámci vzdělávání by měla být příležitost k praktickému vyzkoušení výukových principů a metod a k jejich kritické reflexi ve skupině.
- V rámci studia by se studující měli seznámit s jazykovými prostředky pro podstatná dětská témata a situace a s vhodnými řečovými prostředky k řízení učebního procesu.
- Studujícím by měla být poskytnuta příležitost k tomu, aby se informovali o relevantních jazykově politických vývojových tendencích a aby o nich mohli vzájemně diskutovat i v kontextu vlastní profesní situace.
- V rámci vzdělávání by studentům měl být umožněn, nebo dokonce naplánován pobyt v zahraničí.