Norimberská doporučení
K aktuální situaci a perspektivám raného osvojování cizího jazyka

Nürnberger Empfehlungen: Situation und Perspektiven © © Goethe-Institut Nürnberger Empfehlungen: Situation und Perspektiven © Goethe-Institut


Celosvětově lze pozorovat trend, že osvojování cizího jazyka začíná v mladším věku, než tomu bylo ještě před 15 lety. Obecně lze pozorovat snahy o systematické a meziinstitucionální plánování rané jazykové výuky, o její kurikulární zajištění a realizaci a o vzdělávání personálu, který je k tomu potřebný. 

Národní i mezinárodní studie dokládají, že výuka cizího jazyka u dětí v raném věku dokáže plně uspokojit očekávání, která jsou na ni kladena. Děti se učí nový jazyk s nadšením. 

Při dobrých podmínkách se u nich rozvíjejí elementární komunikační kompetence a jazykové povědomí. Tyto úspěchy jsou prokazatelně závislé na jazykově politických, pedagogických a didaktických podmínkách, které na mnoha místech nejsou dostatečně respektovány.[1]

Jazykověpolitičtí aktéři

Rámcové podmínky raného osvojování cizího jazyka jsou do značné míry ovlivněny rozhodnutími v oblasti vzdělávací a jazykové politiky, která jsou přijímána mimo učební místa, jakými jsou mateřská škola, předškolní zařízení a základní škola. 

Volba a pořadí jazyků

Které cizí jazyky se v dané zemi učí, závisí na mnoha faktorech. 

Vhodné koncepty

Nabídky jazykové výuky pro malé děti musejí působit tak, aby probudily vnímavost pro cílový jazyk a podněcovaly ke komunikaci v novém, zatím ještě cizím jazyce.

Standardy

S rozvojem Společného evropského referenčního rámce pro jazyky lze úroveň jazykových znalostí pro určitý jazyk popsat na základě stanovených úrovňových stupňů. 


Zdroje
[1] Srov. Edelenbos, Johnstone & Kubanek (2006); Edelenbos, Kubanek (2007); Engel, Grooth-Wilken & Thürmann (2009)

Další informace