čtenářské kompetence by měl začít už v rodině, dlouho před získáním čtecí dovednosti. Naslouchání při předčítání pohádek a příběhů, společné „čtení“ a povídání o obrázkových knížkách uvádějí dítě do kultury čtení a psaní, rozvíjejí radost ze čtení a zájem o něj a připravují na budoucí samostatné čtení.
Čím je okolí dítěte bohatší na písemnosti, tím samozřejměji se mu zpřístupňuje užitná hodnota písma. Proto se doporučuje představovat písemnou kulturu dítěti už v jeho raném věku, například v mateřské škole.
Tyto procesy lze v rané výuce cizího jazyka podchytit a dále je rozvíjet. Při předčítání kratších textů je nutné rozvíjet nejen obsahové aspekty, ale také cit pro prvky napětí nebo objevovat zvláštnosti různých druhů textů („byl jednou jeden...“).
Jako příprava na proces raného osvojování cizího jazyka je výhodou takové prostředí, ve kterém
- Menschen, z.B. Eltern oder ältere Geschwister, ein lesendes Vorbild für Kinder sind
- jsou ostatní lidé, např. rodiče nebo starší sourozenci, pro děti čtenářským vzorem
- je k dispozici rozmanitá nabídka písemného materiálu, ke kterému má dítě volný přístup
- jsou k dispozici knihy k předčítání a k samostatnému objevování
- jsou v učebním prostředí, např. v předškolním zařízení nebo na základní škole, k dispozici čtecí a psací koutky
- dospělí v případě potřeby reagují na dotazy dítěte, a tím podporují proces učení.
Doporučení:
- Dříve, než se děti začnou blíže zabývat písemnou podobou cizího jazyka, měly by být seznámeny s písemnou podobou svého mateřského jazyka.
- Prostředí, ve kterém dítě žije, by mělo nabízet co největší přístup k písemnostem, aby se u dítěte už v raném věku podporovala zvědavost a touha objevovat knihy (apod.) a všeobecný zájem o čtení.