Tereza Benáková

Óda na sníh

Noční můry, můj spánek
prázdný polštář
vyšel jsem ven
nebylas vedle mě.
 
Sekyra, tvá pletená rukavice
noční můry krok můj doprovází
šel jsem ven
ptáci se mnou
doprovázen tvýma očima
slyšel píseň tvou.
 
Sněží, přemýšlím
sněží, přijdu, to slíbím
sněží, sníh křupe pode mnou
jdu stále, oči tvé nade mnou.
 
Malá mračna rozpínají se
oni přijdou
oznámí: je mrtev
Kdo?
Znám je?
Zda jsou živi?
Chci pryč
slyšet tvou píseň, spatřit tvé oči.
 
Blíž táhne mne, blíž
píseň tvá již
v rukavici tvé vše co mám
sníh odlétá do všech stran
natahuješ ruku
jdu za ní
 
Hydra se vzpírá
jak zvláštní jsou sny mrtvých
kůže se napíná
tlukot tvého srdce
tvůj hlas
 
lhostejný svět mrtvých, vesmír, nic
laskavé nebe, ptáci, ty.

Alter: 18