NA BENDOVĚ POLI
z oken si koukáme do oken, naproti
stará paní vleče manžela
do vany, má černou skvrnu pod okem
a nejspíš i zlomený obratel a
hlas
Braník je plný opilců, bláznů, bezdomovců a
šeříků, kdy to hodláte dodělat?
křičí na chlapa, chlap
neslyší, a jako by žral žížalu, krmí se
tlustou cigaretou
je tady zapomenutý antikvariát, paní
co má všechno na světě, úplně
všechno, vážně, úplně, úplně všechno
normálního člověka aby tady
pohledal, a najednou jim všem tykáš
ten nápis otřískal čas, ale nutkání mít
všechno řádně pojmenováno zvítězilo, nápis
vrátili, NA BENDOVĚ POLI, stojí tam
hrdě, asi pět metrů nad
zhaslou lucernou reliéfního havíře
neustále tu houkají sirény a alarmy, ale
žádní sýčci, a proč by taky?
na Braníku se zásadně neumírá, jen krade
a dva kocouři koukají z okna a mají
z nás všech nejvíc rozumu