Povyk kolem Hanse

Foto: DerHans04, CC BY-SA 2.0

Jak se z fotbalisty Sarpeie stala facebooková hvězda

Facebookový profil Hanse Sarpeie: 306.433 „To se mi líbí“ · 31.434 o tom mluví. 4. února 2013

Do léta roku 2012 byl Hans Sarpei fotbalistou. Sice hráčem bundesligy, dokonce i národním hráčem Ghany – ale přesto pojmem jen pro zaujaté. Náhle, ne úplně přes noc se stal Hans Sarpei internetovou legendou: nejprve facebookovou hvězdou, pak poradcem pro sociální média – a mezitím ho znají všichni mladí němečtí uživatelé internetu. Pádný důvod k tomu, abychom se na to podívali zblízka. Jenže to, co zpočátku vypadalo na uskutečnitelnou rešerši, skončilo chaosem na různých úrovních.

>„Hans Sarpei pije vodu z kohoutku na ex.“ „Hans Sarpei používá ráno Elmex a večer Aronal.“ „Hans Sarpai nejí žádný med, ale kouše včely.“ „Hans Sarpei dostane u McDonald’s whoppera.“ Věří-li člověk svému okruhu fanoušků, jsou schopnosti bývalého fotbalisty, narozeného v Ghaně v roce 1976 a vyrůstajícího v Kolíně nad Rýnem, takřka nekonečné. Jenže je daný hrdina nesmělý: v televizi vystupuje spíše proti své vůli. Navzdory své náhlé popularitě působí zdrženlivě. Sedí tam, jako by se cítil nepatřičně. A odpovídá potichu nalomeným hlasem, když se ho na něco zeptají. Jak se tedy lze přiblížit Hasu Aduovi Sarpeiemu?

Welcome to Hans Sarpei’s world

Pokus číslo jedna: dotaz ohledně rozhovoru přes jeho agenturu. Jenže ono připlížení přes okliky nevychází, nepřichází žádná odpověď. Další možnost, která se naskýtá, je více přímá. Zároveň nepřináší žádnou jistotu, jestli zpráva 36letému ghanskému hráči opravdu dojde: přes kontaktní formulář na jeho oficiální internetové stránce www.hans-sarpei.com.

Slovy „welcome to my world“ přijímá bývalý fotbalový hráč své virtuální hosty. Jeho svět není jen zelený trávník, jeho svět jsou nyní neodhalitelné dálky internetu. „Hlášky, podněty nebo... nebo...??!! Zkuste to!“. Sám to tak chtěl. Několik vteřin poté se došourá mailem potvrzení o odeslání zprávy: „This is an autoresponder, set in Hans Sarpei's back end ;)“. (česky: „Toto je automatická odpověď, z pozadí Hanse Sarpeie.“) Další naladění se na úroveň vtipů, které ho za krátkou dobu proslavily a učinily oblíbeným u internetového společenství. Asi o 24 hodin později: přichází jedna odpověď. Žádná z jeho automatických odpovědí, ale sám Sarpai zcela osobně. Více k tomu ovšem až později.

Foto: Yahoo! tiskové fotky, CC BY-ND 2.0
Foto: Yahoo! tiskové fotky, CC BY-ND 2.0

„Nejvirálnější značková osobnost“ Německa

Nejdřív ohlédnutí, rekapitulace zrození kultovní postavy. Vše začalo na Twitteru. Tam jednoho dne roku 2011 Sarpei svěže švitořil. Několik ironicky uvolněných komentářů k aktuálnímu průběhu sezóny u jeho bývalého klubu FC Schalke 04, sem tam škodolibý úder z boku na rovněž na internetu aktivní kolegy z mužstva. To se líbilo – a přesto: Cesta k velkému přívalu „to se mi líbí“ na Facebooku byla ještě hodně daleko.

Ani to nebylo tak, že by se Sarpei na tuto cestu vydal vědomě. Pouze se jen pozvolna nacházel ve fázi, v níž se jeho kariéra u míče přibližovala jasnému konci. Někteří hráči si konkrétně promýšlí, jak to s nimi potom bude dál: hostování v klubu, další kariéra jako televizní expert nebo možná získání trenérské licence?

Hans Sarpei, pravda, se nechal vést – a přitom během toho pozorně sledoval ruch na síti kolem jeho osoby. Na sociálních sítích mezitím existovaly různé skupiny, v nichž byl povýšen na legitimního a všeumějícího nástupce Chuck Norrise. Na místě, kde dříve americký akční herec přivedl cibule k pláči a ukončil partii „čtyřka vyhrává“ ve třech tazích, stál najednou Hans Sarpei.

Jeho sportovní cena na trhu klesla mezitím z dříve více než dvou milionu eur na asi 300.000 eur. Ovšem nic se neděje, protože: Hans Sarpei se jen stal svou vlastní značkou. Hamburská agentura Jung von Matt se jednou tomuto fenoménu věnovala ve své analýze sociálních médií a popsala Sarpeieho cestu trefně: „Během jednoho roku nejvirálnější značkovou osobností Německa.“

Hans Sarpei vysvětluje, jak „všechno“ začalo.

Přízemní a přímý – ale těžko zastižitelný

Podle zmíněné společnosti získával bývalý fotbalista v roce 2012 průměrně 589 nových facebookových fanoušků každý den. Jiní sportovní velikáni přišli v souboji o sympatie na síti zkrátka. Něco podobného platí pro nejmocnější ženu světa: Také Angela Merkel nemůže překonat „Chuck Norise II.“.

Tam, kde jiní cíleně nasazují vtipy, aby udrželi dobrou náladu internetového společenství, je to u Hanse Sarpeieho naopak: jeho fanouškové mu dělají reklamu sami – s každým kliknutí, projevením „to se mi líbí“ a sdílením přes Twitter.

Vypadalo to, že je rešerše na dobré cestě. Jenže to, co následovalo, byla opravdová odysea. Sarpei mi chtěl zavolat zpátky, aby se mnou ústně prošel všechny dotazy. Při prvním pokusu narazil jen na záznamník, druhý už neměl bohužel následovat.

Být hrdinou je těžké. Vystopovat hrdinu ovšem mnohem těžší.

Matthias Mischo
překlad: Jan Kout

Copyright: Goethe-Institut Praha
únor 2013

    Urban legends

    I v našem zdánlivě racionálním a přetechnizovaném světě mají báje a pověsti své místo. Většina lidí sice už nevěří na zlé čaroděje a víly, ale zato na jedovatého pavouka v palmě juka, nebo paralelní civilizace v kanalizaci. Naše moderní pohádky se nazývají urban legends (městské pověsti) a známý známého... je skutečně zažil.

    Pověst o Slendermanovi
    Potkat ho můžete prakticky všude, na ulici, při procházce, dokonce i před vlastními dveřmi: Slendermana. Jeho upřednostňovaným terénem jsou husté, temné lesy, prý se ale ukázal osamělému chodci i v nočních ulicích uprostřed města. 

    Slenderman – Still Flut
    Komiks o Slendermanovi od Dominiqua Zanase a Meryem Erkus.

    Povyk kolem Hanse
    Do léta roku 2012 byl Hans Sarpei fotbalistou. Náhle, ne úplně přes noc se stal Hans Sarpei legendou: nejprve facebookovou hvězdou, pak poradcem pro sociální média – a mezitím ho znají všichni mladí němečtí uživatelé internetu.

    Žiletky na tobogánu
    Na severu Itálie koluje zvláštní příběh o šílenci, který na veřejných koupalištích umisťuje žiletky do tobogánů.

    Marihuanou naplněná mimina
    Jedno z bronzových miminů, které šplhají po pražské televizní věži a pocházejí z dílny českého umělce Davida Černého, je údajně plné konopí.

    Temná stránka moderního mýtu
    S folkloristou Rolfem Wilhelmem Brednichem o pavoucích, jukách a maskované xenofobii v moderních pověstech. 

    Vstup zadarmo zaplacený prstem
    V souvislosti s akcemi, které se konají v dortmunském Westfalenparku, se občas vypráví, že si jednou kdosi řekl, že ušetří za vstup, rozhodl se přelézt přes plot a přitom tam zůstal viset a utrhl si prst.  

    Dalšií městské pověsti z celého světa...
    jadumagazin.eu/urbanlegends