Život

Willem van der Bas (42) je architekt a Holanďan a již čtyři roky žije se svým partnerem v Praze. Jako spoluorganizátor největšího českého festivalu LGBT má v několik dní před akcí spoustu práce. I přesto si našel čas na krátké setkání.

Motto letošního festivalu Prague Pride zní „Most mezi Východem a Západem“. Kde začíná Východ?

Dnešní Česká republika patřila během studené války k východnímu bloku – česká mentalita ale byla na rozdíl od ostatních slovanských zemí vždycky spíše západního ražení. Platí to i ve vztahu k právům homosexuálů. Právo na registrované partnerství zde například platí od roku 2006. Na Západě se to tak nebere – já sám pocházím z Nizozemska – a má se většinou za to, že celý bývalý východní blok je jedno a to samé. Prague Pride přitom probíhá velice otevřeně, policie nedělá kolem naší akce žádný velký humbuk, diskutuje se, slaví se pod širým nebem – to řadu lidí ze Západu překvapuje.

Kauza Putna z roku 2013 tedy spíš zapadla do západního klišé o homofobním Východu?

To bylo samozřejmě politováníhodné, ale nemyslím si, že by tato kauza vypovídala o obecném postoji české společnosti k homosexualitě. Hlavně ne tady v Praze: já žiju na Vinohradech a každý den tu vídám kluky, jak sedí v parku a drží se za ruce. To není nic mimořádného. Trochu jiné je to ale na venkově. Můj muž například pochází z Třince. Jeho otec měl s coming outem svého syna značné problémy. Minulý rok jsme se vzali – samozřejmě v Holandsku. Otec mého partnera se s tím dlouho nemohl vyrovnat. Chvíli to trvalo a teď to, zdá se, akceptuje. Myslím si, že spousta lidí se teprve musí naučit chápat, že není nic špatného na tom být homosexuál. Všeobecně se ale homosexualita v Česku akceptuje potud, pokud se drží především pod pokličkou soukromého života. Například v politice coming outy prakticky nezažíváme, což je podle mě škoda. Politika by přece také měla reprezentovat společnost. Před dvěma lety nás na Prague Pride navštívila Anna Grodzka, transsexuální politička z Polska. To je zcela mimořádný případ. Opravdu obdivuji její coming out v zemi, která je považována za velice konzervativní a katolickou. Také na Slovensku je několik otevřeně přiznaných politiků-homosexuálů. Řekl bych, že se věci začínají pomalu měnit.

Na Ukrajině byla v tomto roce již opět odvolána Gay Pride, tentokrát z bezpečnostních důvodů. Co si o tom myslíte?

To byla velká škoda. Na Ukrajině se všechno velice pečlivě a tajně plánuje – a v poslední vteřině je akce odvolána. V roce 2012 vznikl dokumentární film Gay Champions (Duhový šampionát), který velice pěkně ukazuje, co se tam stalo. Všechna média se v té době soustředila na Ukrajinu, protože se zde konalo Mistrovství Evropy ve fotbale. V Kyjevě se organizovala první Gay Pride, ale neonacisti a konzervativci konání průvodu zabránili. A také to, co se děje v Rusku – průvody Gay Pride zde byly zakázány až do roku 2112! Pro letošní Prague Pride jsme proto připravili speciální program: zaměřujeme se hlavně na Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. V těchto zemích, anebo kdekoli jinde, kde žijí, se mohou LGBT on-line zaregistrovat a vyslat na Prague Pride „avatara“, který festival navštíví jejich jménem – jeho účast může být anonymní, anebo se na festivalu může objevit s bannerem a jménem.

Dojmy z Prague Pride 2013