Život

Zápisky z Prague Pride 2012

Je půl jedné a já mířím od Hlavního nádraží směrem k Václavskému náměstí. Kdybych si s někým dal sraz „u Koně“ na tomto bulváru, nikdy bych se s dotyčným nesetkal. Masa účastníku průvodu nezaplnila jen horní část, ale vůbec většinu náměstí. Hlava na hlavě je i na chodnících, nedá se takřka přejít z jedné strany náměstí na druhou. A na všechno a všechny praží slunce. Na tvářích desítek, či stovek lidí, kteří mě míjí, se však střídá úsměv za úsměvem.

„Jsem moc rád, že tu jsem. Je to jedinečná událost, která dokazuje, že se naše země posunula dopředu v toleranci a respektování lidských práv. Jen je škoda, že tolik barevných, usměvavých a otevřených lidí člověk nepotkává každý den,“ myslí si 19letý Vojtěch Mýlek, který do Prahy přijel se svoji kamarádkou Barborou Golasowskou z Frýdlantu nad Ostravicí. „Takřka hned po průvodu jdeme stopovat a míříme do Paříže,“ dodal.

Co se týče barevnosti, s Mýlkem nelze než souhlasit. Do průvodu se řadí několik alegorických vozů s námořníky s muskulaturami antických válečníků či pětice barevných mladíků známá z minulého ročníku festivalu. Vidět jsou i římští vojáci v žabkách či mladík s cedulí „Free hug, objetí zdarma“. Do čela průvodu pak míří rytíř na koni s duhovou vlajkou v ruce. Do toho všude poletují balónky a po hlavách účastníků se dokonce kutálí obří červený míč.

„Nejsem matka devianta“

Ovšem naprostá většina účastníků průvodu, kterou fotografové trochu opomíjejí, přišla v civilu. V rukou drží často transparenty, objevuje se i řada žen s cedulemi typu „Nejsem matka devianta“. Lidé také často oponují náboženským aktivistům, kteří postávají stranou a na transparentech nabízejí „vyléčení“ z homosexuality. Vidět jsou i další odpůrci Prague Pride ze skupiny Akce D.O.S.T. Ke konfliktům a ostrým slovním potyčkám však nedochází, účastníci průvodu se s protestujícími spíše fotí.

Je asi dvacet minut po jedné hodině a průvod vychází. Pohybuje se jen nárazově a vždy jen o pár metrů. Z účastníků lije pot, někteří však tančí, z alegorických vozů hraje hudba. Nudle tisíců lidí je spíše rozdrobená na menší skupinky. Podle organizátorů se z Václavského náměstí na Střelecký ostrov vydalo na 10 tisíc lidí. Další tisíce pak průvod sledovaly. Mává se, usmívá a fotí.

„Mikuláš a Rio v jednom“

Do půli těla obnažený jde v průvodu i 22letý student Jakub Krejča. Pride je pro něj nejbarvitější den v roce. „Víceméně jsem na průvodu omylem. Ale když se někde sejde velké množství hezkých svalnatých mužů, je to jako magnet. Nikdy jsem takovou atmosféru nezažil. Všude hraje hudba. Lidé tančí na ulici. Někdo mě poslal do pekla. Prostě Mikuláš a karneval v Riu v jednom,“ líčí student. Ačkoli si Krejča Pride pochvaluje, přemítá, jaký obraz o komunitě vysílá lidem „zvenku“. „Někdo si možná udělá negativní obrázek. Ale popravdě, proč netančit v ulicích? Aspoň jeden den. I kdyby to nemělo smysl,“ říká.

Na Střelecký ostrov doráží čelo průvodu kolem třetí hodiny, ve kterém jdou také příznivci vězněných punkerek Pussy Riot, Mladí sociální demokraté či křesťané. Na ostrově začíná party. Na vystoupení se chystají Toxique, TYP z Izraele i Dara Rolins.

Program na Střeleckém ostrově končí po desáté hodině. Ředitel festivalu Czeslaw Walek rovnou zve na další ročník. „Závěrečné vystoupení Dary Rolins bylo super, celkově se mi Pride hrozně líbila. Výstava Transgeder Me, party v ONu i brunch v Syntéze. Do průvodu jsem šla s přáteli z Izraele a ze židovské komunity,“ uzavírá účastnice Zita Adamová. K nebi nad Střeleckým ostrovem ještě v jedenáct hodin letí dva růžové balonky.