Raní „moderní lidé“ poprvé opustili africký kontinent před minimálně 200.000 lety. Ostatní formy člověka však v Evropě i Asii ještě dlouhou dobu žily převážně ve svých vlastních společenstvích. Mimořádně úspěšné šíření druhu Homo sapiens začalo cca před 60.000 lety. Dokázal se dobře adaptovat na nová stanoviště a postupně osídlil celý svět. V některých regionech žily různé formy člověka ještě dlouhou dobu vedle sebe i spolu. Za pomoci nejnovějších výzkumných metod se vědcům podařilo prokázat, že v dnešním člověku přežívají i genetické stopy neandrtálce a denisovana.
Dějiny lidstva představují velmi aktivní vědecký obor. Stále dochází k objevování nových fosilií a artefaktů, moderní výzkumné metody umožňují zcela nový vhled do souvislostí.
Rychle se rozvíjejí i metody analytické. Svante Pääbo, ředitel Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, je považován dokonce za zakladatele zcela nového vědeckého oboru – paleogenetiky. Genetická analýza kostních nálezů radikálně mění naše představy o vývoji člověka. Výstava ukazuje stav výzkumu v roce 2020. Od té doby však nejspíše přibyly další nové poznatky!
Původ lidstva
Nový druh nevznikne ze dne na den, naopak, je to dlouhý proces. Jinak tomu nebylo ani v případě druhu Homo sapiens. Archeologové v marockém Jebel Irhoud v roce 2017 objevili 300.000 let staré kosti rané formy Homo sapiens. Tím byla vyvrácena dlouho platná teze o vzniku moderního člověka ve východní Africe. Dnes víme, že „moderní člověk“ se již před 300.000 let rozšířil po celém africkém kontinentu. Dokládají to mimo jiné 260.000 let staré zkameněliny z jihoafrického Florisbadu. Lidstvo tedy díky ranému migračnímu pohybu a komplexní evoluci vznikalo na celém africkém kontinentu. Prostřednictvím sítě sociálních vztahů se geny i kulturní techniky předávaly na dlouhé vzdálenosti.
300.000 let
Jeskyně Jebel Irhoud
2017, Maroko
Zatím nejstarší objevené kosti a kamenné nástroje člověka Homo sapiens z doby před 300.000 lety vyvracejí dosavadní tezi o tom, že „moderní člověk“ se vyvíjel pouze ve východní Africe.
190.000–200.000 let
Omo Kibish
1967, Etiopie
Kostní nálezy I–III jsou velmi rané ostatky druhu Homo sapiens. Dlouho byly považovány za důkaz toho, že „moderní člověk“ vznikl ve východní Africe.
90.000 let
Al-Wusta
2018, Saúdská Arábie
Kost z prstu nalezená v poušti Nafúd je nejstarší dosud známá zkamenělina druhu Homo sapiens mimo Afriku. Dnes je Arabský poloostrov extrémně suchou oblastí, avšak kdysi zde byla krajina zeleně, řek a jezer.
70.000–80.000 let
Denisova jeskyně
2010, Rusko
Analýza DNA z drobného úlomku kosti prstu přivedla vědce k překvapivému poznatku: Kost patří dosud zcela neznámé formě člověka.
63.000 let
Jeskyně Tam Pa Ling
2009, Laos
Kosti ženy objevené na tomto místě jsou nejstaršími známými zkamenělinami „moderního člověka“ v jihovýchodní Asii.
45.000 let
Ust’-Ishim
2008, Rusko
Před zhruba 45.000 lety se předkové dnešních Evropanů a Asiatů začali vyvíjet odděleně. Prozradil nám to genom člověka Homo sapiens, který žil v Ust’-Ishimu.
44.000 let
Jeskyně Leang Bulu’ Sipong
2017, Indonésie
Vyobrazení několika zvířat a lidských bytostí se zvířecími rysy patří k celosvětově nejstarším výjevům tohoto druhu vytvořeným „moderními lidmi“.
42.000 let
Jeskyně v údolí Neandertal
1856, Německo
Fosilie nalezené v údolí Neandertal byly již v 19. století identifikovány jako kosti samostatného lidského druhu. Neandrtálci pojmenovaní později právě podle tohoto naleziště vymřeli zhruba před 40.000 lety. Některé jejich geny však přežily v „moderních lidech“ dodneška.
42.000 let
Jezero Mungo
1974, Austrálie
Takzvaný „Mungo Man“ byl dlouho považován za nejstarší důkaz osídlení Austrálie. Nejnovější vědecké výzkumy však ukazují, že zde lidé žili již před 65.000 lety.
40.000 let
Jeskyně Tianyuan
2003, Čína
Genová analýza stehenní kosti druhu Homo sapiens z jeskyně poblíž Pekingu ukázala, že indigenní obyvatelstvo Ameriky je mnohem úžeji příbuzné s dnešními Asiaty než s Evropany.
Osídlení Ameriky
Amerika byla poslední velkou pevninou, již Homo sapiens osídlil. Ale jak a kdy se tam člověk dostal? Nejpřesvědčivější a obecně uznávaná teze předpokládá osídlení pozemní cestou mezi Sibiří a Aljaškou. Pozemní cestou? Beringův průliv je dnes 82 kilometrů široká a až 50 metrů hluboká mořská úžina. V době glaciálu před 20.000 lety se však hladina moře nacházela mnohem níže a region byl osídlený. V té době bylo i v Severní Americe mnoho ledovců. Archeologové proto dlouho vycházeli z toho, že se lidé mohli směrem na jih rozšířit až po skončení glaciálu. Tomu však neodpovídají některé nálezy objevené na jihu kontinentu. Proto si někteří vědci myslí, že tyto oblasti byly osídleny již dříve – nejspíše lidmi, kteří do Ameriky připluli na člunech ze Sibiře, z jižního Pacifiku, nebo dokonce z Evropy.
20.000 let
Serra da Capivara
80. léta 20. století, Brazílie
Je Amerika osídlena již déle než 20.000 let? Malby a nálezy kamenných nástrojů a dřevěného uhlí tomu nasvědčují – ovšem datace je sporná. Pro mnohé vědce jsou však přesto alespoň dokladem toho, že lidé tehdy v jednoduchých člunech připluli přes Atlantik ze západní Afriky.
13.000 let
Clovis
1937, USA
Zvláštně opracované hroty oštěpů z pazourku jsou typické pro kulturu Clovis. Lidé, kteří je vyrobili, přišli přes Beringovu úžinu ze Sibiře. Dlouho byli považováni za nejstarší obyvatele Ameriky.
13.000 let
Podvodní jeskyně Hoyo Negro
2007, Mexiko
Téměř kompletně zachovalá kostra dívky a mnoho dalších nálezů, které byly v tomto jeskynním systému v posledních letech objeveny, ukazují, že osídlení Ameriky asi probíhalo mnohem složitěji, než jsme si doposud mysleli.
Prehistorické umění
Již v pradávné historii lidé vytvářeli fascinující umělecká díla. Významná svědectví nám zanechal nejen raný Homo sapiens, ale také člověk neandrtálský.
115.000 let
Jeskyně Aviones
2010, Španělsko
Provrtané mušle, zbytky barev, a dokonce i komplexní barevné směsi: Již před více než 100.000 lety vyráběli neandrtálci v této jeskyni symbolické objekty.
