Mystika, pohádkové motivy i fantaskní svět – to vše najdete v díle E. T. A. Hoffmanna, pro jehož knihy je typický hrůzostrašný děj a využívání satiry. U příležitosti 200. výročí jeho úmrtí jsme pro Vás ve spolupráci s Martinem Jirouškem nachystali tematický prostor E. T. A. Hoffmann aneb Génius hrůzy, který jste mohli navštívit na podzim 2022.
„Když jsem byl v říši snů, prožíval jsem tisíceré muky a úzkosti! Kolem byla noc, děsily mne šklebící se larvy nestvůr, které na mne dotíraly a hned mě strhávaly do mořských hlubin, hned mě unášely do závratné výše. Potom prošlehly nocí paprsky a ty paprsky byly tóny, jež mě objímaly v líbezném svitu.“ E. T. A. Hoffmann
Těžko si představit podivuhodnější příběh, který se před námi splétá z životních osudů jednoho z nejzvláštnějších autorů světové umělecké scény. Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776-1822) proslul jako hudebník, malíř i básník. Ve dne pracoval coby suchopárný úředník, aby se za nocí měnil ve strhujícího vypravěče. Jakkoliv miloval hudbu, obrazy a poezii, dokázal i něco navíc. Tento trojí svět uměl proměnit do fascinující jednoty. Jeho dílo představuje strhující obrazy plné nejdivočejších tónů. Hoffmann jako milovník emocí se schopností oživit neživé je autorem nejděsivějších příběhů, které stojí na počátku moderního hororu a fantastiky.
Jeho příběhy odehrávající se na pokraji šílenství a neuvěřitelnosti se dotýkají nejhlubších děsů, jaké si člověk dokáže představit. Zabýval se schizofrenií (Životní názory kocoura Moura, Ďáblovy elixíry), umělou inteligencí (Pískař, Automaty) i sériovými vrahy (Slečna De Scudery). Jeho dílo tak například stojí na počátku kriminalistické povídky. Vedle hrůzy se ale v Hoffmannově tvorbě plné rafinovaných kontrastů ruku v ruce objevují čarokrásné, podmanivě magické pasáže, kdy jako kouzelník vdechuje život nejbanálnějším předmětům (světoznámý Louskáček, Cizí dítě, Zlatý kořenáč).
Prosadil se jako inspirátor a výmluvný kritik, jeho satirické a ironické pohádky (Mistr Blecha, Zachýsek zvaný Cinobr) slaví dodnes světový úspěch, jeho hrůzostrašné příběhy (Ďáblovy elixíry, Pískař) se dočkaly mnoha filmových adaptací. Věhlas si vydobyl i jako hrdina v jiných dílech, nejznámější je opera Hoffmannovy povídky.
Ovlivnil desítky autorů, z těch nejznámějších například Edgara Allana Poa, Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Alexandra Dumase, Charlese Baudelaira, Franze Kafku, Gustava Meyrinka, Hannse Heinze Ewerse, Michaila Bulgakova, Andreje Tarkovského, v hudbě Hectora Berlioze, Richarda Wagnera aj. V psychiatrii mu velkou pozornost věnoval příborský rodák Sigmund Freud. Mezi malíři zaujal například pražského rodáka Hugo Steinera.
U českých autorů slaví ohlas od konce 19. století, kdy se u nás objevily jeho první překlady. Ve 20. století Hoffmannovo dílo inspirovalo desítky audiovizuálních umělců, od předválečné éry německého expresionismu až do současnosti.
Martin Jiroušek je znalec literárního a filmového hororu, démonismu a dekadence. Více než žánrem se zabývá poetikou hrůzy s multimediálními přesahy. K jeho publikacím patří Černý bod aneb Historie hororu v českých zemích (2015), Fialoví ďábli (2020) a Fantasmagoriana, kniha, která zrodila Frankensteina (2021). Jako kurátor se podílel mj. na výstavách Edgar A. Poe: první česká vydání, Kvílení. Karásek ze Lvovic potkává vlkodlaky. Letos spolupracoval na multimediální výstavě Hluboká voda, nejhlubší les.
Státní knihovna v Berlíně založila portál k E. T. A. Hoffmannovi, kde v sekci "Hoffmann digital" najdete celou řadu dokumentů k osobnosti a dílu tohoto všestranného romantického umělce včetně jeho textů, dopisů, kreseb apod. Nahlédněte například do prvního vydání Ďáblových elixírů. Zde Vám přinášíme výběr.
