colourbox.com
Co je UI?
Pojem „umělá inteligence“ (UI) – nebo anglicky „Artificial Intelligence“ (AI) – poprvé oficiálně zazněl v roce 1955.
Informatik John McCarthy jej použil v souvislosti s konferencí, na níž byly mimo jiné prezentovány programy, které uměly hrát šachy a dámu. O 40 let později šachový počítač Deep Blue vyvinutý společností IBM porazil mistra světa Garriho Kasparova. Je to ale inteligence? V tom je právě ten problém: Pokusy o vytvoření inteligentních strojů jsou vedeny snahou o napodobení přirozené inteligence, k níž nám však dodnes chybí obecně platná definice. Jedna věc je ale jistá: Modelem pro UI je náš mozek, neuronová síť, jež se umí učit, udělat si úsudek a abstraktně myslet.
Stroje, které by uměly myslet nebo inteligentně interagovat se svým okolím, zatím neexistují. I když dnešní umělá inteligence se umí učit už velmi dobře. Tato technologie již nyní významně mění náš běžný život prakticky ve všech oblastech.
„To, co dnes běžně nosíme v kapse, je stejně výkonné, jako byly před pár desetiletími superpočítače.“
Peter Dayan, ředitel tübingenského Ústavu Maxe Plancka pro biologickou kybernetiku
Obecně existují tři různé formy UI: slabá UI, silná UI a takzvaná super UI.
Slabá UI
Slabá UI je taková umělá inteligence, která je specializovaná na určitou oblast. Ve svém oboru může být hodně dobrá, ale své vědomosti nedokáže přenášet do jiných oblastí. Naše smartphony, každý moderní počítač a také internet jsou vybaveny slabou UI, která zařídí například to, že chytrý telefon uspořádá fotografie do alb, že nějaký program dokáže překládat texty z jednoho jazyka do druhého nebo že nám YouTube navrhne další video. Slabé umělé inteligence jsou vlastně svého druhu „fachidioti“. Ve svém speciálním oboru jsou velmi dobré, často dokonce lepší než lidé, ale nic jiného neumějí. Každá dnes existující UI je slabá UI.
Silná UI
Silná UI umí to, co se naučila v jednom oboru, uplatnit i v jiných oblastech. Silná UI by tedy byla stejně inteligentní jako člověk. Jenomže silná UI zatím ještě neexistuje. I ty nejnáročnější systémy, jako je např. autonomní řízení, jsou slabé umělé inteligence, protože jsou omezené na jednu přesně definovanou oblast. Od inteligence srovnatelné s lidským mozkem jsou zatím na hony vzdálené. Umělé neuronové sítě představují nejnáročnější druh strojového učení. Na cestě k silné UI hrají rozhodující roli.
Super UI
Super UI neboli umělá superinteligence by byla inteligentnější než člověk. A to nejen při řešení určitých problémů či otázek, ale také v rámci svých kreativních a sociálních schopností. Super UI by musela umět sama sobě klást cíle i nastavovat hodnoty a také je adaptovat na nejrůznější situace. Otázkou je, zda k umělé superinteligenci patří také vědomí. Jako „superinteligentní“ bývají označovány některé jednotlivé systémy, jako jsou např. mimořádně rychlé a výkonné vyhledavače. Ve skutečnosti se jedná o slabou UI, protože jsou sice lepší než člověk, ale právě jen v některých dílčích oblastech a jen při určitém způsobu využití. Skutečná umělá superinteligence by bezpochyby od základů změnila svět.
Stroje, které by uměly myslet nebo inteligentně interagovat se svým okolím, zatím neexistují. I když dnešní umělá inteligence se umí učit už velmi dobře. Tato technologie již nyní významně mění náš běžný život prakticky ve všech oblastech.
„To, co dnes běžně nosíme v kapse, je stejně výkonné, jako byly před pár desetiletími superpočítače.“
Peter Dayan, ředitel tübingenského Ústavu Maxe Plancka pro biologickou kybernetiku
Slabá, silná nebo superinteligentní UI – o co vlastně jde?
UI je dílčí oblast kybernetiky, jejímž cílem je, aby počítače pomocí algoritmů rozpoznávaly vzory a dokázaly se samostatně rozhodovat. UI je zatím ještě mladý obor, a proto se i mezi odborníky různí názory na to, co je a co není umělá inteligence. Mnozí za nutný předpoklad UI považují schopnost počítačového systému samostatně se učit, zatímco jiní sem řadí i jednoduché hlasové asistenty.Obecně existují tři různé formy UI: slabá UI, silná UI a takzvaná super UI.
Slabá UI
Slabá UI je taková umělá inteligence, která je specializovaná na určitou oblast. Ve svém oboru může být hodně dobrá, ale své vědomosti nedokáže přenášet do jiných oblastí. Naše smartphony, každý moderní počítač a také internet jsou vybaveny slabou UI, která zařídí například to, že chytrý telefon uspořádá fotografie do alb, že nějaký program dokáže překládat texty z jednoho jazyka do druhého nebo že nám YouTube navrhne další video. Slabé umělé inteligence jsou vlastně svého druhu „fachidioti“. Ve svém speciálním oboru jsou velmi dobré, často dokonce lepší než lidé, ale nic jiného neumějí. Každá dnes existující UI je slabá UI.
Silná UI
Silná UI umí to, co se naučila v jednom oboru, uplatnit i v jiných oblastech. Silná UI by tedy byla stejně inteligentní jako člověk. Jenomže silná UI zatím ještě neexistuje. I ty nejnáročnější systémy, jako je např. autonomní řízení, jsou slabé umělé inteligence, protože jsou omezené na jednu přesně definovanou oblast. Od inteligence srovnatelné s lidským mozkem jsou zatím na hony vzdálené. Umělé neuronové sítě představují nejnáročnější druh strojového učení. Na cestě k silné UI hrají rozhodující roli.
Super UI
Super UI neboli umělá superinteligence by byla inteligentnější než člověk. A to nejen při řešení určitých problémů či otázek, ale také v rámci svých kreativních a sociálních schopností. Super UI by musela umět sama sobě klást cíle i nastavovat hodnoty a také je adaptovat na nejrůznější situace. Otázkou je, zda k umělé superinteligenci patří také vědomí. Jako „superinteligentní“ bývají označovány některé jednotlivé systémy, jako jsou např. mimořádně rychlé a výkonné vyhledavače. Ve skutečnosti se jedná o slabou UI, protože jsou sice lepší než člověk, ale právě jen v některých dílčích oblastech a jen při určitém způsobu využití. Skutečná umělá superinteligence by bezpochyby od základů změnila svět.