Téma

My a naše iné ja

Nezáleží na tom, odkiaľ prichádzame alebo kam ideme: To, kým sme, chceme byť, musíme byť (?) alebo smieme byť (?), nie je nikdy oddelené od nášho prostredia a okolností. Identity môžu byť premenlivé, ale my stále zostávame "sami sebou". Alebo nie?

My a naše iné ja Ilustrácia: © Vladimír Holina
Chtěl bych být čápem… - Děti války a jejich příběhy Ilustrace: © Tetiana Kostyk

Děti války a jejich příběhy
 Chtěl bych být čápem…

Kateryna Yehorushkina

Malá Vesna s Dědou Mrázem ještě v Sarajevu Foto: © privat

Vícejazyčnost v praxi
 Jazykově existenční vymatlanost

Vesna Evans

Jedna z posledných albánskych burneší Diana Rakipi. Foto: © Jana Čavojská

Posledné burneše v Albánsku
Mužom z prísahy

Jana Čavojská

Čtvrť Botanica na okraji Kišiněva. Foto: © Ramin Mazur

Identita v Moldavské republice
 „Je naprosto nejasné, s čím se mám identifikovat“

Yelizaveta Landenberger

Na fronte. Príbehy ukrajinských žien Illustration: Tetiana Kostyk

Zmena rolí
Na fronte. Príbehy ukrajinských žien

Halyna Ostapovets

Naomy Mendez Romero. Našťastie, nezažila žiadne násilie, hoci neskrýva, že je muše. Foto: © Jana Čavojská

Tretie pohlavie na juhu Mexika
 Žiadny raj pre muše

Jana Čavojská

Ľudmyla Steľmach so spolupracovníčkami. Foto: © Vira Lapa

Ženy na dôchodku počas vojny
 „Budeme pliesť aj potme, len aby sme rýchlejšie vyhrali“

V malom ukrajinskom mestečku Horodok sa každý deň stretávajú dobrovoľníčky, ktoré pletú ponožky a šijú vankúše pre ozbrojené sily. Každá z nich má svoj vlastný príbeh, no všetky spája túžba zapojiť sa do boja proti ruskému agresorovi.

Vira Lapa

Na pochodu Pride ve Vilniusu v roce 2024 Foto: © Norma Schneider

Queer lidé v Litvě
 „Proč bychom měli neustále vysvětlovat, že jsme taky lidi?“

Centrum litevského hlavního města Vilniusu v červnu zdobilo nespočet duhových vlajek. Vysoká účast na pochodu Pride 2024 nemůže zakrýt skutečnost, že Litva je jednou z nejvíce queer nepřátelských zemí v Evropě. Přesto litevská LGBTQ komunita demonstruje za svá práva stále sebevědoměji.

Norma Schneider

Brněnská tržnice Vinamo se nachází v těsné blízkosti rušné čtyřproudovky na ulici Olomoucké, necelou čtvrt hodinu jízdy veřejnou dopravou od centra města. Foto: © Jakub Zbořil

Brněnská tržnice Vinamo
 Vietnam na Moravě

Brněnská vietnamská tržnice Vinamo stála vždy stranou pozornosti ve srovnání s pražskou Sapou. Přesto kolem ní vznikla živá komunita příchozích z Vietnamu. V její proměně se odráží i změny v životě první a druhé generace Vietnamců žijících v České republice. 

Bernardeta Babáková

Jakub Zbořil

Silné navzdory exilu Ilustrácia: © Tetiana Kostyk
Ilustrácia: © Tetiana Kostyk

Portrétní série: 3 ukrajinské ženy
 Silné navzdory exilu

Od 24. února 2022 miliony Ukrajinců*ek na vlastní kůži zažívají, co je to válka a útěk. V exilu musí překonat mnoho výzev a znovu si vybudovat život. To vyžaduje mnoho sil. Tři ukrajinské uprchlice, které představujeme v tomto seriálu, žijí ve Varšavě, Berlíně a Praze. Zažily a stále zažívají proměnu a zároveň kontinuitu své identity. Setkala se s nimi autorka JÁDU Daryna Melashenko.
Kateryna a její odolnost. Berlín Ilustrace: © Tetiana Kostyk

Berlín – portrétní série
 Kateryna a její odolnost

Lvivská umělkyně Kateryna uprchla do Berlína před dvěma lety. Dlouho se cítila cizí a propadla naprosté osamělosti. Pak také přežila rakovinu. Uprostřed svých osobních bojů Kateryna připravuje první samostatnou výstavu. Své životní krize přetváří v pestrobarevná umělecká díla.

Daryna Melashenko

Vidana a její svéhlavost Ilustrace: © Tetiana Kostyk

Varšava – portrétní série
 Vidana a její svéhlavost

Designérka a zpěvačka Vidana po ruské invazi v Ukrajině v roce 2022 uprchla z Kyjivu do Varšavy. Po depresích a panických atakách svoji zlobu přesměrovala do práce, aby uživila sebe a svého 6-letého syna. I přes neustálé výzvy si jde za svým snem, kterým je zpívat jazz, bojuje s pochybnostmi při výuce zpěvu a vytváří si stabilitu.

Daryna Melashenko

Olena a její moudrost Ilustrace: © Tetiana Kostyk

Praha – portrétní série
 Olena a její moudrost

Olena, novinářka a matka, našla po útěku z Kyjivu útočiště v Praze. Pracuje a pečuje o dcery, útěchu nachází v přírodě a poznávání nových lidí. Přestože neví, co bude, zachovává klid a pocit naděje tím, že v chaotickém světě drží toho nejdůležitějšího.

Daryna Melashenko

Der slowakische Soziologe Michal Vašečka Foto: Tomáš Benedikovič | © privat

Slovenský syndróm obete
 Náš národ trpí tak, ako nikto iný! Kto je viac?

My, Slováci, sme seba-viktimizáciu povýšili na národnú stratégiu, ktorou čelíme nielen výzvam komplikovaného sveta, ale aj hlasu kolektívneho svedomia. Sociológ Michal Vašečka to tvrdí v rozhovore, ktorý s ním viedol náš autor Peter Bestvina.

Peter Bestvina

Autor článku jako dítě s kamarády v litevské vesnici Onuškis. Foto: © privat

Domov a identita mezi Kanadou a Litvou
 Nadechnout se vůně louky, aneb z Montrealu do Onuškis

Jonas Baltakis je student žijící v Montrealu. Do „města jezer“ Onuškis se vrací každé léto, i když počet mladých lidí se tu stále snižuje. Proč?
JB

Jonas Baltakis

Ho Či Minovo mauzoleum © CEphoto, Uwe Aranas

Historie Vietnamu
 Guerilla, národ a modlitební oltář

Historie kolonialismu a guerilly zásadně formovala národy po celém světě. Je těžko představitelné, do jakých sfér až sahají neviditelné kořeny mezigeneračního traumatu. Jakým způsobem se tradice prolínají s válkou, která je měla pohltit?

Hana Nguyen

Domov mojí matky není můj domov Foto: © Lê Thị Hoài

Hledání identity mezi Vietnamem a Českem
 Domov mojí matky není můj domov

Lê Thị Hoài popisuje své hledání sounáležitosti uprostřed kulturních rozdílů a pocitů viny - v hranicích daných jmény, původem a vynucenými identitami. Dialog jejího života s jeho jestli životy, skoro životy a možná životy.
LT

Lê Thị Hoài

Vojtik Foto: © Jakub Kováč | duhovyrok.sk

Queer pop ze středního Slovenska
 Vzdor v bílé sukýnce

Tento queer Rom z venkova je novou senzací na slovenské popové scéně. Vojtikovo album „Kvety z Podpoľania“ je svébytný popový manifest, jaký byl naposledy slyšet v Anglii před 40 lety, s gestem, které jinak známe jen z rapové scény.

Aleš Kauer

V auguste 2023 bola Sarah Ashton-Cirillo vymenovaná za oficiálnu hovorkyňu Síl územnej obrany Ukrajiny. Táto skutočnosť vyvolala sériu útokov ruských propagandistov namierených na jej transrodovosť. Foto: © privat

Transrodová hovorkyňa ukrajinskej armády
 Moja zásada je prostá: prijať nenávisť

Štyridsaťšesťročná americká transrodová novinárka Sarah Ashton-Cirillo prišla na Ukrajinu na začiatku ruskej invázie v marci 2022. Tam sa začal jej príbeh, boja o seba a o Ukrajinu.